Atraktivita reálných aktiv ve srovnání s aktivy finančními roste zejména v době, kdy centrální banky rozjedou tištění peněz tak, jak se to nyní děje ve Spojených státech a ve většině dalších rozvinutých ekonomik. Dobrou zprávou je to, že s výjimkou Japonska se tak povedlo vyhnout se deflaci. V budoucnu ale hrozí riziko, že klesne hodnota papírových peněz. Dnes je tato možnost vysoce nepravděpodobná, v minulosti ale nastaly extrémní případy, kdy podobný postup vedl ke znehodnocení peněz. Příkladem je Výmarská republika ve 20. letech, Argentina v 80. letech a z nedávné doby Zimbabwe (na stole mám vystavenou bankovku v hodnotě 200 bilionů zimbabwských dolarů, kterou jsem na koupil za deset amerických dolarů).
Hyperinflace ve Výmarské republice byla tak extrémní, že Němci přestali používat peníze vydané centrální bankou (viz. graf, který ukazuje hodnotu zlaté marky vyjádřenou v papírových penězích). Lidé namísto toho začali používat vlastní formy peněz, kterým říkali „záchranné peníze“. Ty uchovávaly hodnotu lépe než oficiální měna. Měly různou formu –používal se například hliník, uhlí, známky, atd. Jinak řečeno, reálná aktiva si držela hodnotu lépe než ta papírová.
Dnes zvyšují popularitu reálných aktiv centrální banky, které zvětšují svou rozvahu a tisknou „záchranné peníze“ ve velkém objemu. Cílem je zvýšit ceny aktiv a tím bojovat s negativním efektem, který přináší probíhající proces oddlužení. Tím nutí investory k tomu, aby hledali hodnotu i v reálných aktivech a posouvali se po celém spektru rizikových investic. Centrální banky přitom budou muset držet současnou strategii včetně represivní úrovně sazeb po velmi dlouhou dobu, protože dluhy v rozvinutých ekonomikách budou klesat jen pomalu.
Investoři by se tak měli zaměřit zejména na taková aktiva, která nejsou postižena finanční represí a která budou ze snahy o reflaci ekonomiky těžit. Mezi taková aktiva patří komodity, půda, vybavení firem, software a lidský kapitál. Všechny mají potenciál vydělat v rozvinutých ekonomikách vyšší návratnost než finanční aktiva. Na dluhopisových trzích by se investoři měli zaměřit na aktiva s krátkou durací chráněná proti inflaci. Atraktivnější jsou dluhopisy kvalitních firem se silnou kapitálovou strukturou a velkým objemem aktiv relativně k dluhu. Podobně je tomu s obligacemi firem, které profitují z rychlého růstu rozvíjejících se ekonomik, a s akciemi, kde je navíc lepší orientovat se na dividendové tituly.
(Zdroj: Pimco, Tony Crescenzi)