Už nejsme příliš velké na to, aby nás americká vláda nechala padnout, oznámilo devět světových bankovních ústavů ve vybrané části svých „posledních vůlí“. Dokumenty, které banky vypracovaly pro případ, že se dostanou do platební neschopnosti, naznačují možné způsoby vyhlášení bankrotu, které by neohrozily globální finanční systém, tak jak se to stalo po krachu Lehman Brothers v září roku 2008.
Plány pro případ insolvence po bankách požaduje zákon z roku 2010 (Dodd-Frank Act) přijatý v rámci reformy amerického bankovního systému. Pokud americká centrální banka a federální agentura pro pojištění vkladů shledají dokumenty nevěrohodnými, mohly by banky přinutit prodat část jejich aktiv, aby se na příliš velkých a neforemných ústavech celý finanční systém nestával příliš závislý.
Všeobecně však panuje nejistota ohledně razance, s jakou budou Fed a další regulátoři zákon prosazovat. Pochybnosti se rojí i kolem užitečnosti posledních vůlí v případě vážné celosvětové finanční krize. Zveřejněné části mají podobu několika desítek stran shrnujících tisícistránkové svazky, které banky předaly úřadům.
Většinou jsou dokumenty plné všeobecných formulací. Například (35,88 USD, -1,10%) ve své závěti uvádí, že plán bankrotu „by nevyžadoval mimořádnou státní podporu a nevyústil by ve ztráty pro americkou vládu.“ Banka (98,6 USD, 1,51%) ve své závěti tvrdí, že by pro svá aktiva našla široké spektrum potenciálních kupců, včetně globálních finančních institucí, fondů soukromého kapitálu, pojišťovacích společností a fondů státního majetku. Mezi devět zmiňovaných bank dále patří (8,06 USD, 0,12%), (165,85 GBp, -0,75%), (27,65 USD, 0,69%), (17,64 CHF, -0,34%), (28,85 EUR, -2,39%), (15,11 USD, 1,14%) a (11,03 CHF, -2,04%).
Další velké banky budou muset závěti dodat do července a prosince příštího roku. Celkem má být předloženo 125 plánů bankrotu.
Ze zatím zveřejněných dokumentů prosvítají složitost a nepřehlednost propojení bank a jejich produktů, které vládám nahání strach z neřízeného pádu finančních domů. Například americká ve své závěti jmenuje 18 clearingových nebo finančních vypořádacích systémů, jichž je součástí, přičemž polovina se nachází mimo Spojené státy. Plná verze každého plánu by měla zahrnovat komplexní mapu struktury banky a jejích holdingových společností. Ta by měla dát regulátorům větší jistotu při kalkulaci možných dopadů bankrotu.
Zákon o reformě Wall Streetu a ochraně spotřebitelů (Dodd-Frank Act) vstoupil v obecnou známost jako „Volckerovo pravidlo" - podle ekonoma Paula Volckera, někdejšího šéfa americké centrální banky. Tato legislativa, kterou měly banky zavést již do 21. července 2012, ale nakonec byla o dva roky odložena, zakazuje komerčním bankám a jejich dceřiným společnostem spekulativně obchodovat na vlastní účet s investičními instrumenty a komoditami. Navíc omezuje možnost investovat do hedgeových fondů a podílů ve společnostech, které nejsou veřejně obchodovány.
(Zdroj: Reuters, Bloomberg, FT)