Vlády vyspělých zemí by měly v případech hospodářské nouze výrazně navýšit své výdaje, apeloval dnes v rozhovoru pro CNBC americký ekonom a laureát Nobelovy ceny Paul Krugman. „Když se ekonomice daří, je třeba snižovat dluh. Nyní je ovšem období ekonomické nouze a v takovém případě neexistuje lepší řešení, než navýšit výdaje,“ řekl skalní zastánce aktivní fiskální politiky.
Krugman podle svých slov pochybuje o efektivitě vládních výdajů, pokud jejich výše překročí 50 procent hrubého domácího produktu země. „Nemůžeme zcela vyřešit problémy rozpočtu zvyšováním zdanění bohatých, můžeme je ale dost ‘zmáčknout‘,“ říká Krugman k diskuzi o rozpočtu USA.
Původ dluhové krize Evropě pak podle něj netkví v přemíře dluhu, ale ve vytvoření jednotné měnové unie bez existence federálního státu. Krugman se neváhal vyjádřit k dnes oznámenému balíku, pomocí něhož chce španělská vláda restrukturalizovat a ozdravit veřejné finance, když ho označil za nesmyslné. „Není to žádná legrace, být premiérem zadlužené země, která nemá svou vlastní měnu. Na rozdíl od Spojených států nebo Velké Británie, Španělsko nestojí před jednoduchou volbou,“ dodal ekonom.
Španělský premiér Mariano Rajoy dnes představil eurozónou vyžádaný balík opatření zacílených na snížení zadlužování země, v následujících dvou a půl letech ušetří 65 miliard eur. Madrid hodlá zvýšit sazby daně z přidané hodnoty, chystá privatizaci letištních, drážních a přístavních aktiv a hodlá zreformovat veřejnou správu. Podle Krugmana však mix těchto kroků povede k „prohloubení deprese“ v zemi.
Španělsko čelí třem zásadním problémům – kromě bankovního sektoru a vládního dluhu se jedná především o nedostatečnou konkurenceschopnost, míní ekonom. Země musí nutně navýšit vývozy, aby se jí podařilo vytvořit pracovní místa, která zanikla v důsledku propadu nemovitostního trhu. Až za několik let trápení se ekonomice podaří znovu růst, klesnou-li náklady dostatečně nízko na úroveň zbytku Evropy, což je klíčem k obnovení konkurenceschopnosti.
Úsporná opatření vlády Mariana Rajoye cílí na snížení deficitu. Vedlejším efektem však bude pokles rozpočtových příjmů, snížení schodku tak nebude plánovaných více než 60 miliard eur, ale spíše 40 miliard eur, míní Krugman. To jsou zhruba 4 procenta španělského HDP… Myslí si snad někdo, že jde z dlouhodobého pohledu o zásadní řešení, které by pomohlo posílit důvěru investorů? Konečným důsledkem dalších úspor bude ještě vyšší nezaměstnanost bez úspěšného řešení problému rozpočtu nebo konkurenceschopnosti, uzavírá ekonom.
(Zdroj: CNBC, Bloomberg)