Některé země drží velký objem rezerv v zahraniční měně. Ty jsou většinou tvořeny dolary, eury a v menší míře librami, jeny a švýcarskými franky. U těchto zemí představuje problém nízká návratnost, kterou uvedené rezervy generují (vyjádřeno v domácí měně). Důvodem je nízká úroveň výnosů vládních dluhopisů, které tvoří většinu rezerv. K tomu se přidává vliv fluktuace měnového kurzu. V porovnání s výnosnějšími investicemi tak zmíněné rezervy generují ztrátu. Tyto ztráty by měly podpořit centrální banky v diverzifikaci aktiv tvořících měnové rezervy. Zaměřit by se měly i na korporátní dluhopisy a další měny, které nyní hrají v rezervách menší roli.
Mezi země, které drží měnové rezervy v zahraniční měně v objemu převyšujícím 50 % HDP, patří Čína, Thajsko, Malajsie, Hong Kong, Singapur, země OPEC a Švýcarsko. V Jižní Koreji, na Filipínách a v Rusku tvoří tyto rezervy více než 25 % HDP. Následující graf ukazuje odhad návratnosti zmíněných rezerv v případě Číny (jde o výnos desetiletých amerických vládních dluhopisů upravený o pohyb kurzu renminbi k dolaru) a tuto návratnost porovnává s výší dlouhodobých sazeb:
Druhý graf ukazuje podobný odhad pro Švýcarsko. Odhadovaná návratnost rezerv je dána výnosy amerických vládních dluhopisů upravenými o pohyb kurzu franku k dolaru. Tato návratnost je opět srovnávána s domácími dlouhodobými sazbami:
(Zdroj: Natixis)