V Německu v posledních týdnech vzplál spor ekonomů o krizi eura, který je jakousi obdobou čtvrtstoletí starého "sporu historiků" o vině Němců za nacismus a holokaust. Odpůrci bankovní unie, finanční záchrany jiných zemí eurozóny a společného ručení za dluhy se veřejně postavili proti centralizační politice Evropské unie, kterou naopak jiní ekonomové podpořili jako jedinou možnost zachování eura a jednotné Evropy, napsal The Economist. Část politiku pak kritizuje roli záchranného mechanismu ESM a sliby Evropské centrální banky.
Ökonomerstreit, jak spor německá média nazývají, začal v červenci, kdy ekonomicky statistik Walter Krämer formuloval ostrý otevřený dopis, který označil vstřícnou politiku kancléřky Angely Merkelové vůči eurozóně za "chybnou" a varoval před sklouznutím do bankovní unie a "socializace" špatných dluhů evropských bank. Krämerův dopis se stal senzací zejména proto, že mezi více než 200 ekonomy, kteří jej podepsali, byl i respektovaný šéf mnichovského ekonomického ústavu Ifo Hans Werner Sinn. Ten je podle Economistu ekonomem, který se v Německu nejvíce blíží postavení "ekonomické celebrity".
Tón dopisu řadu jiných ekonomů vyděsil a někteří jej označili za "šokující sestup do bahna populismu". V obavě z toho, že veřejnost bude Krämerův dopis považovat za hlavní směr uvažování ekonomů, formulovali veřejnou odpověď na něj profesoři ekonomie Frank Heinemann a Gerhard Illing. Argumentují v něm, že bankovní unie je pro záchranu eura klíčová, třebaže podrobnostmi šetřili. Jejich dopis získal rovněž podporu přes 200 ekonomů včetně některých pseudocelebrit.
Své názory poté vyjádřila pětice "rady moudrých", nezávislých ekonomických poradců vlády. Ti se snažili posunout debatu na vyšší a méně emocionální úroveň a nabídli věcnou analýzu krize eura z hlediska tří provázaných problémů - státních dluhů členských zemí, špatných úvěrů bank a nepříznivé makroekonomické situace. "Moudří" také oprášili svůj návrh společně garantovaného dočasného fondu pro umoření státních dluhů nad hranicí 60 procent hrubého domácího produktu.
Newyorský Institute for New Economic Thinkig (INET) se do sporu vložil sestavením svého vlastního panelu evropských ekonomů včetně dvou německých "moudrých", a ten předložil "generální plán". Varuje v něm Evropskou unii před "doklopýtáním do katastrofy" a žádá jak umořovací fond, tak bankovní unii.
Na to tento týden bývalý německý člen úzkého vedení Evropské centrální banky Otmar Issing v listu Financial Times napsal, že snahy prosadit postupné centralizační kroky typu bankovní unie, které vyžadují politickou unii se všemi příslušnými orgány, jsou nedemokratické a pro budoucnost Evropy kontraproduktivní. Výzvy zahraničních expertů ke zrušení národní suverenity v Evropě jsou podle něj leda tak "námětem pro satiru".
Svůj postoj ve sporu už zaujali téměř všichni němečtí ekonomové, "někteří dokonce více než jeden", konstatoval Economist s odkazem na rčení, že když se sejdou dva ekonomové, vyjdou z toho nejméně tři názory. Iniciátoři debaty se nyní snaží utlumit intenzitu sporu a zvýšit jeho hodnotu. Heinemann tak vyjádřil naději, že debata povede ke konsenzu, a jeden z členů rady moudrých Peter Bofinger za důležitý výsledek považuje zaměřit veřejnost na dva alternativní konečné stavy - jednotnou a rozdělenou Evropu, uvedl Economist.
Issing naproti tomu poukázal na to, že prosazování kontroverzních kroků k záchraně eura povede kvůli jejich nedemokratičnosti ke zničení samého základu budoucí politické unie. Tyto kroky totiž jen prohloubí odpor veřejnosti k dalšímu sjednocování a zabráni identifikaci lidí s evropskou myšlenkou, uvedl.
Proti zvýšené roli trvalého záchranného fondu eurozóny ESM a záměru Evropské centrální banky (ECB) obnovit nákupy státních dluhopisů ohrožených zemí eurozóny se o víkendu vyslovili někteří politici německé vládní koalice v čele s ministrem zahraničí Guidem Westerwellem a členy bavorské konzervativní strany CSU. Jeden z nich dokonce obvinil šéfa ECB Maria Draghiho z toho, že svou pozici v bance zneužívá k prosazování italských zájmů.
"Neumím si představit, že by Spolkový sněm, dolní komora našeho parlamentu, našel většinu pro politiku neomezeného společného ručení Německa (za dluhy ostatních zemí). Jako jeho poslanec bych s tím určitě souhlasit nemohl," řekl ministr Westerwelle pro nové číslo týdeníku Focus.
Westerwelle rovněž odmítl návrhy jižního křídla eura na to, aby ESM dostala bankovní licenci a mohl si od ECB půjčovat neomezené sumy peněz. ECB ale tento týden uvedla, že takový krok by byl v rozporu s evropskou legislativou.
Draghi ve čtvrtek naznačil, že banka je připravena obnovit nákupy španělských a italských státních dluhopisů. Podmínil to ale aktivací záchranného fondu ESM a oficiální žádostí příslušné země o pomoc. Některé země eura ale ESM stále neschválily a klíčový bude vývoj v Německu, kde sice parlament svůj souhlas dal, ale o souladu fondu s ústavou bude v září rozhodovat ústavní soud.
Draghi ve čtvrtek přiznal, že bankovní rada se dohodla na "směrnici " o nákupech dluhopisů i přes odpor šéfa německé centrální banky Jense Weidmanna. Bundesbanka je proti nákupům dluhopisů na trhu proto, že se pohybují na samé hranici statutu ECB, který jí zakazuje financovat vlády.
Ministr financí spolkové země Bavorsko Markus Söder v rozhovoru pro německý list Bild am Sonntag záměr ECB kritizoval a označil jej za "nebezpečnou dráhu". Vyzval také Řecko, aby opustilo eurozónu, a řekl, že německá ekonomika by v dlouhodobém pohledu utrpěla více, kdyby předlužená země v měnové unii zůstala.
Generální tajemník bavorské CSU, partnera hlavní vládní strany CDU, Alexander Dobrindt byl vůči plánu nákupů dluhopisů ještě kritičtější. V sobotním vydání listu Tagesspiegel řekl, že Draghi svého vedení ECB zneužívá k zajišťování italských národních zájmů na úkor jiných zemí.
(Zdroj: čtk, BIld am Sonntag, Focus, Bloomberg, FT)