Projde-li Parlamentem novela z pera poslance Jana Farského a dalších zákonodárců, budou muset veřejné instituce zveřejňovat všechny smlouvy, objednávky a faktury, kterými utrácejí peníze daňových poplatníků. Podobná věc funguje už na Slovensku. Jenže zdaleka není jisté, že návrh u zákonodárců uspěje.
V Poslanecké sněmovně nyní leží návrh novely občanského zákoníku (a dalších zákonů) o povinně zveřejňovaných smlouvách. Podle novely, která chce zprůhlednit a zefektivnit hospodaření s veřejným majetkem a s veřejnými prostředky, budou státní orgány, obce, kraje a veřejné instituce povinny zveřejňovat smlouvy, na jejichž základě je nakládáno s veřejnými financemi. Přesněji řečeno, tyto smlouvy budou účinné až tehdy, budou-li zveřejněny, jinak podle nich strany nebudou moci jednat. Výjimky návrh připouští jen u smluv uzavíraných kvůli odstranění následků kalamit, jako jsou povodně nebo jiné podobné události.
Pokud novela projde, bude se v českém právním řádu jednat o novinku. Povinnost veřejných zadavatelů zveřejňovat smlouvy s hodnotou plnění nad 0,5 milionu Kč od letošní dubnové novely obsahuje jen zákon o veřejných zakázkách. To se však netýká smluv, které jsou uzavírány mimo rámec tohoto zákona. Aktuálně projednávaná novela by to měla změnit, protože by se měla vztahovat například i na smlouvy nájemní, darovací či kupní, u nichž se podle zákona o veřejných zakázkách nepostupuje. A to bez ohledu na výši plnění. Současně by měly být zveřejňovány také objednávky a faktury, které s konkrétními smlouvami souvisí.
Role Úřadu vlády
Smlouvy by se měly uveřejňovat ve speciálním Registru smluv. Ten by měly jednoduše tvořit internetové stránky, které by měl provozovat Úřad vlády. Právě fakt, že účinnost smlouvy by měla být vázána na její uveřejnění, je podle předkladatelů novely dostatečným impulsem k tomu, aby veřejné instituce nové pravidlo respektovaly. Navíc se navrhuje, že podepsané smlouvy, které se v Registru neobjeví do 3 měsíců, se stanou absolutně neplatnými. To má zabránit existenci kontraktů, které sice budou platné, ale nikoli účinné, protože nedojde k jejich zveřejnění.
Pokud by se přesto veřejná instituce zdráhala smlouvu uveřejnit, měla by novela umožnit lidem i právnickým osobám iniciovat řízení, v němž by se mohli domáhat nápravy. Veřejná instituce by také za své váhání mohla obdržet až pětimilionovou pokutu.
Silní hráči pod drobnohledem
Novela by se měla vztahovat i na tak významné „hráče“, jako jsou například Všeobecná zdravotní pojišťovna, ČEZ nebo Lesy České republiky. Není ale zdaleka jisté, že návrh bude vůbec schválen, případně že jeho obsah se při projednávání v Parlamentu hluboce nezmění.
Kriticky se k návrhu na konci července postavil ve stanovisku už kabinet premiéra Petra Nečase. Podle něho změny „představují výrazný zásah do celého systému smluvního práva, kterému by měla předcházet širší odborná diskuse“. Vláda dále navrhovatelům zákona vyčítá, že nepřesně vymezili, koho se má nová povinnost týkat a na jaké smlouvy by se vlastně měla vztahovat. Kabinet také mimo jiné zpochybnil, proč by Registr smluv měl provozovat zrovna Úřad vlády, který „nemá s touto agendou žádnou přímou spojitost“. Materiál také podle vlády neobsahuje žádné bližší informace o tom, kolik smluv by se zhruba podle novely muselo zveřejňovat, a jaký by tedy byl finanční dopad na státní rozpočet.