Rozhovor: Sílící aktivita živlů by neměla být podceňována

V červenci nás docela potrápilo počasí, kdy tropická horka střídaly velmi silné bouřky, které místy dokázaly napáchat vážné škody. Z pohledu pojišťovny se tedy asi nejednalo o příliš klidné léto.

Přesně tak, letošní léto není z pohledu pojišťoven rozhodně okurkovou sezónou. Nicméně jednalo se v tomto roce víceméně o první velkou aktivitu přírodních živlů se širokým zásahem. Pravdou však je, že podobná „vlna“ se v posledních letech vyskytuje opakovaně.

Jak byste zhodnotila červencové řádění živlů?

Zažili už jsme horší události, ať už šlo o velké povodně anebo orkán. Živly na jedné straně opět potvrdily opodstatnění dobře nastaveného pojištění a na druhé straně prověřily připravenost pojišťoven vyřídit nároky klientů i v době tradičních letních dovolených.Červencové bouřky napáchaly škody v doposud odhadované celkové výši okolo 760 milionů korun. Celkem bylo nahlášeno více než 16.000 jednotlivých škod. Více než tři čtvrtiny přitom připadaly na privátní majetek, tedy zejména obytné a rekreační objekty a domácnosti nebo vozidla. Firemní klienti byli tentokrát postiženi méně. Nicméně velké škody vznikly v zemědělství.

Absolutní počet škod způsobených živly i škody jimi napáchané dlouhodobě rostou, co je podle Vás při snaze o ochranu majetku občanů nejdůležitější?

Předcházení škod má samozřejmě své limity, nicméně pravidelná a řádná údržba objektů a bezpečné uložení různých předmětů jsou samozřejmě tou nejlepší prevencí. Kromě toho je důležité přiměřené pojištění, a to nejen z pohledu hrozících rizik, přičemž pokrytí případných škod způsobených živly považujeme za prvořadé, ale i z pohledu pojistných částek.  Důležité je si uvědomit, že pojistná částka by měla v extrémním případě, kdy podobnou událostí přijde klient například o celé vybavení bytu, garantovat možnost pořízení srovnatelného zázemí, jaké měl předtím. Proto je důležitá pravidelná aktualizace smluv. Lidé by měli myslet i na pojištění rekreačních objektů, kterých je v ČR pojištěno nyní méně než 40 %.

Co se týče prevence, podnikají v tomto směru nějaké kroky i samotné pojišťovny?

Samozřejmě. I s ohledem na sílící aktivitu živlů v posledních letech je nutné tyto události pečlivě vyhodnocovat a zobecňovat pro oblast řízení rizik. Nedávno například začaly pojišťovny pracovat s podrobnějšími povodňovými mapami, kde je podchycena už i projekce velké vody na menších a malých tocích. Konkrétně naše UNIQA pojišťovna zavedla v roce 2009 bezplatnou službu MeteoUNIQA. Ta rozesílá klientům výstražné SMS s informací o blížícím se výkyvu počasí s přesností pro zadané PSČ, a sice o druhu nepohody a čase jeho nástupu v dané lokalitě. Včasné varování umožňuje přijmout preventivní opatření nebo přeplánovat program, a vyhnout se tak riziku vzniku škody na zdraví nebo majetku.V období prvních deseti červencových dnů rozeslala takto UNIQA s předstihem celkem 234.000 krátkých textových zpráv na mobilní telefony klientů. V regionech, kde se výskyt bouřek opakoval v rychlém sledu, obdrželi zákazníci varovnou SMS opakovaně, vždy s uvedením času očekávaného nástupu a doby trvání extrémního počasí. Klienti potvrzují, že zprávy odpovídaly realitě. Servis MeteoUNIQA nyní využívá na 55.000 klientů UNIQA pojišťovny, kteří si zaregistrovali PSČ svého trvalého bydliště nebo rekreačního objektu.

Který ze živlů je v České republice zodpovědný za největší škody?

Zatím nejničivější byly povodně z roku 1997 a 2002. Velké škody způsobil také orkán Kyrill začátkem roku 2007. Z poslední doby bylo katastrofální i velké krupobití v srpnu 2010, které řádilo hlavně v Praze a okolí, tedy v nejhustěji obydlené oblasti.  To trvalo jen několik minut, ale zanechalo za sebou spoušť za téměř 2 miliardy korun.

Nejvíce škod napáchaly prozatím povodně z roku 1997 a 2002

Pozorujete v dlouhodobém horizontu nějaké změny v přístupu obyvatel České republiky k pojištění svého majetku?

Žádné dramatické změny přístupu nebo trendové vlny dosud neregistrujeme. Pravdou je, že po velkých povodních vždy na krátký čas zájem o pojištění majetku vzrostl, ale poměrně rychle opadl. Lidé zatím pojištění svého zázemí spíše podceňují. Mají pocit, že pokud se nic nestalo v uplynulých letech nebo desetiletích, neohrozí je nic ani zítra. Mají tendenci nepřipouštět si některá rizika a také si sjednávají příliš nízké pojistné částky. Ty by jim v případě škody nestačily vynahradit ztráty.

V čem mají naopak obyvatelé České republiky ještě co dohánět?

Navážu na předchozí odpověď: nepodceňovat možná rizika, jakkoli se v době sjednání smlouvy zdají málo pravděpodobná. Stanovit reálné pojistné částky, aby v případě škody opravdu pomohly těžkou situaci efektivně vyřešit. Aktualizovat pojistné smlouvy vždy jednou za tři až pět let, aby dohodnuté podmínky a plnění odpovídalo aktuálnímu stavu. Nezapomínat na pojištění rekreačních objektů, kterých máme v ČR v přepočtu na obyvatele nejvíce v regionu střední a východní Evropy.

Děkuji za rozhovor

Čtěte články o pojištění na http://www.penizenavic.cz/pojisteni