Začátkem července prezident podepsal novelu zákona o bankách, která kromě technických úprav přináší i významné věcné změny. Jedna z nich se týká přístupu k informacím, které tvoří bankovní tajemství. I když to není nejjednodušší čtení na pláž či k bazénu, rozhodně se hodí o těchto změnách vědět.
Novela umožní zpravodajským službám přístup k informacím, které jsou předmětem bankovního tajemství. A to i bez souhlasu dotčené osoby. Dokonce ani samotná banka, která bude oprávněnému orgánu tyto údaje předávat, nebude znát důvod jejich poskytnutí.
Neznamená to ale, že se všechny údaje stanou veřejně přístupné. K bankovním údajům se mají dostat pouze Bezpečnostní informační služba (BIS), Vojenské zpravodajství (VZ) a Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Jejich činnost samozřejmě nesměřuje ke stíhání běžných deliktů (například krádeží v obchodě). Tyto orgány se zaměřují na jednání narušující zájmy a bezpečnost státu. Sdělovat chráněné údaje tak bude možné výhradně v souvislosti s potlačováním financování terorismu.
Klíčové povolení soudce
Všechny tři zpravodajské služby se k informacím krytým bankovním tajemstvím dostanou jen na základě předchozího povolení soudu. Zákon výslovně stanoví, že tyto záležitosti budou v kompetenci soudce Vrchního soudu v Praze. Ten bude muset rozhodnout „bezodkladně“ po obdržení písemné žádosti a proti jeho rozhodnutí se nebude možné odvolat.
Soudce bude moci na základě odůvodněné žádosti povolit poskytování informací i opakovaně, pokaždé ale nejdéle na 3 měsíce. Pokud se budou informace předávat delší dobu, bude muset BIS, VZ či ÚZSI soud průběžně informovat o tom, zda důvody pro poskytování zpráv stále trvají. Všechny žádosti o poskytnutí údajů a zprávy o jejich využívání bude následně evidovat BIS.
Doplnění na poslední chvíli
Novela mění i několik dalších zákonů. Například v závěrečné fázi legislativního procesu se do jejího textu dostalo i ustanovení, které doplňuje zákon o podnikání na kapitálovém trhu. Týká se adaptace evropského nařízení z března tohoto roku, které stanoví zvláštní požadavky týkající oznamování a uzavírání krátkých prodejů akcií a swapů (CDS) týkajících se suverénních dluhů (především pak obsahuje zákaz nekrytých krátkých prodejů a CDS).
Toto nařízení rozděluje působnost v této oblasti (např. oprávnění zakázat uzavírání širšího okruhu krátkých obchodů) mezi Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) a jednotlivé národní úřady. Novela stanoví, že v České republice bude tuto působnost vykonávat Česká národní banka s tím, že v v některých případech bude přijetí určitého opatření vyžadovat navíc souhlas ministerstva financí.