Důsledky dluhové krize Evropy jsou velmi silně přítomné napříč velkou částí Evropské unie, jelikož ekonomiky v propadu usilují o stabilizaci a zároveň o růst. Navzdory důležitým rozhodnutím učiněným během posledních několika let je realita taková, že abychom zvládli výzvy, jimž eurozóna čelí, musíme udělat víc.
Napříč EU se uskutečňují reformní a konsolidační opatření. Zavedeny byly společné finanční valy. Evropská centrální banka vytrvale dává najevo, že za eurem stojí. Přesto experti i partneři naše odhodlání často podceňují.
Všechny uskutečněné kroky vyústily ve více evropské integrace, nikoli méně. Je pravda, že rozhodování v našem demokratickém systému občas potřebuje čas. Nenechte se ale zmýlit: jednání se týkají úpravy uspořádání, ne konečného cíle. V EU existuje dostatečná politická vůle udělat pro ochranu eura vše, co je nutné, protože vývoj jednotné měny bude určující pro budoucnost evropské integrace.
Další opatření, jež Evropa potřebuje, je nutné pevně ukotvit v závazku k hlubší integraci. Vysoké hladiny suverénního zadlužení, společně s chováním částí finančního sektoru, umocnily krizi v eurozóně a vyvolaly významné otazníky kolem důvěry, které teď potřebují systémovou odpověď.
Právě proto musíme nedokončený podnik hospodářské a měnové unie dovršit – a právě proto Evropská komise už dlouho předkládá argumenty pro vytvoření bankovní unie jako nezbytného kroku na cestě k této metě. Chystané návrhy Komise jsou součástí širšího balíčku směřujícího k ekonomické, fiskální a politické unii, která překreslí hranice evropské integrace.
Krize nemilosrdně odhalila nedostatky stávajícího bankovního dohledu. Musíme překročit meze spolupráce a vytvořit dohledový orgán pro celou EU, zejména v eurozóně. Vazbu mezi svrchovaným dluhem a dluhem bank je třeba jednou provždy přetnout. Musíme přerušit bludný kruh, v němž využívání peněz daňových poplatníků – doposud 4,5 bilionu eur – k záchraně bank oslabuje rozpočty vlád, zatímco banky, jejichž averze vůči riziku sílí, přestávají půjčovat podnikům, jež potřebují finance, čímž dále podkopávají ekonomiku.
Odvážným postupem Evropa dokáže tuto negativní dynamiku zastavit. Na jednotný trh se zavádí společná soustava pravidel pro finanční služby. V návaznosti na to by jednotný evropský orgán pro bankovní dohled otevřel dveře přímé rekapitalizaci bank prostřednictvím Evropského stabilizačního mechanismu, jakož i společnému pojištění vkladů a jednotnému sanačnímu rámci.
Evropská komise 12. září představí své návrhy na Jednotný mechanismus bankovního dohledu, založené na třech klíčových principech:
Jednotný dohled: Koordinace mezi národními dohledovými orgány už v eurozóně nestačí. Rizika, která se objeví v jedné zemi, mohou postihnout celou měnovou oblast. Společný bankovní dohled je nutný k posílení důvěry mezi zeměmi, které využívají společné finanční valy.
Věrohodnost: Srdcem nového mechanismu eurozóny pro dohled nad bankami bude ECB. Volba úkolů svěřených ECB zajistí pečlivý, kvalitní a nestranný prozíravý dohled nad bankami eurozóny, což rozhodným způsobem přispěje k zachování důvěry mezi bankami – a tedy zvýší finanční stabilitu napříč eurozónou. Do tohoto rámce bude zapracována úzká spolupráce s národními dohledovými orgány.
Dohledová úloha ECB bude zcela oddělena od jejích úkolů v oblasti měnové politiky. Evropský orgán pro bankovnictví bude paralelně pokračovat ve výkonu svých stávajících úkolů, konkrétně ve vytváření jednotného souboru pravidel pro celý jednotný trh a zajišťování konvergentní dohledové praxe napříč EU.
Široký záběr: Nový evropský dohledový systém bude platit pro všechny banky v eurozóně. Zároveň bude potřeba překlenout mezeru mezi členy eurozóny a členy EU, kteří zůstávají vně měnové unie, z nichž někteří se mohou chtít nových dohledových mechanismů zúčastnit.
Cesta, jíž jsme se rozhodli jít, nám umožní svižně jednat. Jednotný mechanismus bankovního dohledu nevyžaduje změnu úmluvy a měl by být zřízen do ledna 2013.
Společný a integrovanější dohled je prvním krokem k bankovní unii. Komise bude dále stavět na našich současných návrzích na programy záruk za vklady a sanační mechanismy, abychom směřovali k jednotnému sanačnímu fondu a jednotnému sanačnímu orgánu. Jakmile budou tyto návrhy zavedeny pro praxe, bankovní unie bude úplná.
Vytvoření bankovní unie do roku 2013 nepřinese Evropě kouzelnou hůlku, jejímž mávnutím by dokázala přes noc zažehnat hospodářskou krizi. Jde však o významný a zásadní krok k obnovení důvěry občanů Evropy, mezinárodních partnerů a investorů. Zajistí finanční stabilitu, posílí transparentnost, přiměje bankovní sektor k zodpovědnosti a ochrání peníze daňových poplatníků.
Navíc jde o začátek něčeho mnohem většího. Znovu bych rád zdůraznil, že eurozóna si bere ponaučení z minulosti, a co se týče integrace, vymezuje si cestu vpřed, nikoli vzad. To je dobrá zpráva nejen pro euro, ale i pro globální ekonomiku.
José Manuel Barroso je předsedou Evropské komise.
Copyright: Project Syndicate, 2012.