Sankce uvalené Evropskou unií, Spojenými státy a dalšími zeměmi na Sýrii a Írán začínají mít žádaný efekt, alespoň pokud jde o hospodaření ostrakizovaných režimů.
Írán od začátku července čelí ostrému ropnému embargu kvůli neústupnosti v otázce svého jaderného programu. Podle odhadů konzultantské společnosti Rhodium Group klesly příjmy Teheránu z vývozu ropy v červenci na 2,9 mld. USD, oproti téměř 10 mld. USD ve stejném měsíci minulého roku. Meziměsíčně se výnosy z ropného exportu ztenčily o polovinu.
Navíc se podle všeho Íráncům kvůli potížím s odbytem nedaří ropu prodávat za tržní cenu. Z faktur vystavených íránskými dodavateli plyne, že země v červenci vyvezla 870 až 980 tisíc barelů, zatímco o rok dříve to bylo 2,8 mil. barelů. I s ohledem na to, že ropa v červenci meziročně zlevnila o 10 %, neodpovídá snížení vyvezeného objemu propadu příjmů.
Nejvíce se na dramatickém poklesu íránského ropného exportu podílely Čína, India a Turecko. Indie v červenci snížila dovoz meziměsíčně o 42 % na 202 tisíc barelů. Turecký dovoz íránské ropy ve stejném měsíci klesl o 71 % na 48 tisíc barelů. Čínské importy klesly o 28 % na 458 tisíc barelů. Zcela vyschl proud dodávek do Jihoafrické republiky, Japonska a Tchaj-wanu, které ještě před rokem dohromady dovážely 565 tisíc barelů. Teherán je tak prakticky závislý na dobré vůli Pekingu a Nového Dillí.
„Potíž je v tom, že to zatím podle všeho nemá velký dopad na íránské chování,“ tvrdí Trevor Houser z Rhodium Group. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) přinesla minulý týden zprávu, podle níž Írán zdvojnásobil kapacity na výrobu obohaceného uranu v dobře ukrytých podzemních laboratořích a stále odmítá poskytnout inspektorům IAEA přístup do vojenského prostoru Parchin, který by mohl být využíván pro zkoušky jaderných zbraní. Teherán tvrdí, že jeho jaderný program je zaměřen na mírové účely.
Analytici se shodnou, že zpráva IAEA zvýšila pravděpodobnost jednostranného izraelského vojenského zásahu. „Diplomacie neuspěla. Dosáhli jsme velmi kritického bodu zlomu, kdy musí být učiněna důležitá rozhodnutí,“ prohlásil v polovině srpna na adresu Íránu izraelský velvyslanec ve Washingtonu Michael Oren. Izrael je podle něj připraven zasáhnout íránská jaderná zařízení, i kdyby to pro Teherán znamenalo pouhé pozdržení na cestě k získání atomové bomby.
Americký generál Martin Dempsey, šéf sboru náčelníků štábů, několikrát zopakoval, že izraelský útok by mohl íránský jaderný program zpomalit, avšak ne zničit. Nejvýše postavený vojenský představitel USA tak zdůraznil odpor Washingtonu vůči jednostranné izraelské akci, do které se americké ozbrojené síly evidentně nechtějí nechat vtáhnout. Sankce proti Íránu jsou podle něj účinné a měly by dostat šanci na úspěch.
Podle Housera se efekt sankcí dostavil dřív, než se čekalo, přičemž nedostatek povolnosti ze strany Íránu by mohl Washington přimět k ještě tvrdším opatřením. Velký prostor pro další omezení íránského ropného exportu však nevidí. „Pokud by ropa ve 4Q12 hodně zdražila, bude Peking ve velkém pokušení povolit obchodníkům nákup levných íránských dodávek za spotové ceny, aby tak trochu trhu ulehčil,“ tvrdí Houser.
Zatímco Teherán má díky rozsáhlým těžařským kapacitám a nastřádaným rezervám stále velký manévrovací prostor, jeho nejvěrnější spojenec v Damašku musí občanskou válku vést na dluh. Svědčí o tom nedávná cesta syrského vicepremiéra Kadriho Džamila do Moskvy, kde měl jednat o dodávkách plynu, ropy a rafinovaných pohonných hmot v nespecifikovaném množství.
Na vládu prezidenta Bašára Asada uvalila EU ropné sankce už na jaře, přičemž v červenci byly rozšířeny o zbrojní embargo, zmražená konta hlavních režimním pohlavárů a několik firem napojených na Asadovu rodinu. Příjmy z vývozu ropy tvořily 30-40 % státního rozpočtu. K tomu je třeba přičíst propad výběru daní a cel.
Před dvěma lety syrská ropná těžba činila kolem 385 tisíc barelů denně, dnes se pohybuje kolem 180 tisíc barelů denně. Příjmy státu z ropného sektoru klesly z 12 mld. USD ročně na 4 mld. USD. Od začátku války ztratila syrská libra polovinu hodnoty. Ekonomika by letos měla propadnout o 14 až 20 %. Inflace v meziročním přepočtu vystřelila na 30 %. Státní úředníci dostávají jen část výplaty, podpory a sociální dávky jsou vypláceny střídavě.
Před válkou byla Sýrie schopna pokrýt domácí poptávku po surové ropě, avšak rafinovanou produkci musela dovážet. Nyní je závislá i na importu ropy. Ropovody byly vyřazeny z provozu, dělníci utekli z vrtných zařízení. Režim si tak musí vybrat, jestli bude zásobovat civilní obyvatelstvo, nebo armádu. Vzhledem k situaci v zemi zvolil armádu.
Damašek se musí spoléhat na omezený rejstřík spojenců. Krom Íránu jsou to Rusko a Venezuela, které podle všeho do země dodávají malá, avšak pro armádu kritická množství pohonných hmot. Realizace transakcí je kvůli západním sankcím stále složitější. Některé větší ruské banky se zdráhají zprostředkovávat obchody, které by podpořily Asada, z obavy z odstřihnutí od amerického a evropského finančního systému.
(Zdroj: CNBC, Deutsche Welle,Polskie Radio)