má potenciál ve střednědobém horizontu nadále vyplácet dividendu v rozsahu 60 až 70 procent čistého zisku. To za předpokladu, že z budoucích regulací nevyplyne nutnost vyšší úrovně kapitálu a s přihlédnutím k tomu, aby banka udržela silnou kapitálovou vybavenost a byla schopna financovat rozvoj úvěrových i obchodních aktivit, uvedl šéf Henri Bonnet v rozhovoru pro HN a potvrdil tak svá zářijová slova v rozhovoru pro server Patria.cz.
Výplata až 70 procent čistého zisku, další odkup akcií možný
Ve střednědobém horizontu stále vidíme potenciál vyplácet zhruba 60 % čistého zisku formou dividend, což umožní udržet silnou kapitálovou vybavenost a zároveň financovat rozvoj svých úvěrových a obchodních aktivit, včetně akvizic, pokud by se v budoucnu naskytla výhodná příležitost, uvedl Bonnet v minulém týdnu pro Patrii. Slova souzní s dlouhodobou strategií i dosavadní realitou výplaty dividendy . „Posledně vyplacená dividenda ze zisku roku 2011 činila 160 korun na akcii, což představuje výplatní poměr 64 procent. Pokud se však k tomu připočítá 575 milionů korun vydaných vloni na podzim na výkup vlastních akcií, poměr vzrůstá na 70 procent,“ vysvětluje podrobně rozmezí 60 až 70 procent výplaty analytik Patria Finance Tomáš Tomčány.
Šéf Bonnet pro Patrii potvrdil, že nákup vlastních akcií je pro dlouhodobě doplňkovým nástrojem při řízení kapitálové přiměřenosti. „Máme kapacitu v oblasti likvidity uskutečnit další nákupy, budeme-li přesvědčeni, že to přispěje k ochraně hodnoty pro naše akcionáře a k optimalizaci kapitálu,“ uvedl v rozhovoru pro Patrii Online.
Bankovní unii se snad ČR vyhne, ČNB mohu rozumět
Za klíčovou označil Bonnet v dnešním rozhovoru pro HN roli České národní banky v rámci ČR jako členské země EU, ale stojící mimo měnovou unii. K postoji ČNB, která například myšlenku rekapitalizace bank z ESM označuje za zvyšující morální hazard, Bonnet například i proto uvedl, že „mu může rozumět“. Za oprávněné, závisle na míře zachování nezávislosti a výlučnosti lokálního dohledu nad bankami (tedy ČNB), označil také obavy o odliv kapitálu z bank v ČR k centrálám v Evropě. „Obavy může zmírnit právě lokální regulace, omezující v dané době maximální povolenou expozici vůči mateřské společnosti,“ uvedl Bonnet pro HN. Připomněl také odpor proti bankovní unii v některých zemích eurozóny, zejména Německu. „V zemi existuje nechuť vzdát se pravomoci nad vlastním veřejnoprávním bankovním systémem, který je částečně ovládán spolkovými zeměmi, popřípadě městy. Takže bude dozoru ze strany ECB podléhat šest tisíc bank nebo méně?“ ptá se Bonnet, který sám působil také pro v Německu, s tím, že nic takového zatím určeno nebylo.
Prezident EK Barroso včera představil návrh jednotného dozoru nad bankami v eurozóně. Ten se má nejprve od začátku příštího roku týkat pouze bank, které požádaly o pomoc záchranný fond ESM, od července 2013 přibere systémově významné banky a teprve od ledna 2014 by měl pokrývat všech asi 6000 finančních ústavů eurozóny, včetně družstevních záložen a spořitelen. Zatím právě Německo již ústy ministra financí Wolfganga Schäubleho vyjádřilo pochyby nad správností zahrnutí všech finančních institucí pod supervizi ECB, ČR potvrdila svůj již dříve rezervovaný přístup. Rakousko je naopak pro rozšíření bankovní unie i za hranice eurozóny. Rakouský regulátor finančních trhů FMA dnes uvedl, že by banky ve střední a východní Evropě měly dostat možnost vstoupit do bankovní unie i bez eura.
Další pokles, eurobondy, eurobilly, natažená řecká ruka
K dalšímu očekávanému ekonomickému vývoji Bonnet již v zářijovém rozhovoru pro Patria.cz uvedl, že predikcí banky je celoroční pokles tuzemského HDP o 1,1 %, v příštím roce růst o 0,4 %. Řešení evropské dluhové krize podle něj bude pravděpodobně spočívat v kombinaci celé řady opatření, možná Eurobondů uplatněných na část dluhů spadajících pod maastrichtská kritéria, možná Eurobillů uplatněných na krátkodobé dluhy, možná transformace EFSF či ESM do speciální formy právnické osoby financované přímo a nepřímo Evropskou centrální bankou. Pro HN dodal, že na scénu se s nejvyšší pravděpodobností vrátí Řecko, kterému doposud poskytnuté finanční prostředky nebudou stačit.