Počátkem příštího roku začne platit nový kontrolní řád. Jeho cílem je snížit počet kontrol, a tedy i zátěže kontrolovaných subjektů. Novinkou je například právo kontrolora vstoupit do objektů, které neužívá nebo nevlastní kontrolovaný, ale jeho odběratel či dodavatel. Vstup si ale nesmí vynutit násilím. Za neposkytnutí součinnosti může kontrolovaný dostat pokutu až půl milionu, jiná osoba až dvě stě tisíc korun.
Nový zákon o kontrole neboli kontrolní řád účinný od 1. 1. 2014 určí pravidla pro veškeré kontroly prováděné státní správou. Oproti předchozí právní úpravě zákona o státní kontrole je působnost kontrolního řádu rozšířena například na kontroly výkonu přenesené působnosti ze strany krajů a obcí a kontroly tzv. dekoncentrovaných orgánů státní správy (například ministerstvo práce a sociálních věcí vůči správám sociálního zabezpečení, ministerstvo financí vůči finančním úřadům a finančním ředitelstvím a podobně).
Pojem „kontrola“ je obecně definován tak, aby zahrnoval jakoukoli kontrolní činnost, jejímž předmětem je zkoumání skutečného stavu a jeho porovnání se stavem žádoucím, jenž je vymezen stanovením příslušných povinností. Kontrola nemá napravovat zjištěné chyby a nedostatky a případně za ně ukládat sankce. Jejím cílem je jen zjistit aktuální stav a porovnat jej se stavem žádoucím. Následná opatření - vynucení plnění uložených povinností - se realizují v navazujících správních řízeních a kontrolní řád ji přímo neřeší.
Kontroloři budou nově moci vstupovat i na pozemky či do staveb, případně dalších prostor, které nevlastní nebo neužívá přímo kontrolovaný, ale jeho dodavatel či odběratel. Dále může jít o případy, kdy je rozhodujícím předmětem kontroly určitá věc. Kontrolor se tak bude dožadovat například vstupu do dopravního prostředku, pokud se předmět kontroly (výrobek, zboží, zvíře apod.) bude nacházet právě v něm.
Kontrolní řád záměrně nevyžaduje souhlas vlastníka či uživatele pozemku či stavby, případně jiného prostoru, nebo dopravního prostředku (ať už je tímto vlastníkem nebo uživatelem kontrolovaná osoba či nikoli). Naopak jim přikazuje vstup kontrolorovi umožnit, nikoli však násilím. Pokud vlastník nebo uživatel pozemku či prostoru vstup neumožní, může maximálně dostat pokutu.
Nový zákon též sjednocuje a prodlužuje lhůtu pro podání námitek proti kontrolním zjištěním, a to z 5 na 15 dnů. Nicméně i přesto je připuštěna možnost prodloužení této lhůty, a to přímo v protokolu o kontrole. Vyřízení námitek se oproti stávající úpravě zrychlí, protože bude stanovena maximální lhůta pro jejich vyřízení. A to 7 dnů ode dne doručení námitek, pokud jim bude vyhověno. V opačném případě vyřídí námitky nadřízená osoba kontrolora ve lhůtě 30 dnů ode dne jejich doručení, ve zvlášť složitých případech ve lhůtě 60 dnů.
Nový kontrolní řád též zvyšuje sankce za porušení povinností kontrolovaných osob, či osob povinných (např. dodavatele nebo odběratele kontrolované osoby) v souvislosti s kontrolou, tedy zejména neposkytnutí součinnosti. Podle nové právní úpravy může kontrolní orgán uložit osobě kontrolované pokutu do výše 500.000 Kč, jiné osobě povinné pak pokutu do výše 200.000 Kč.
Významnou novinkou je též výslovně zakotvená ochrana identity subjektu, který podal podnět ke kontrole.
Deklarovaným cílem nového zákona je mimo jiné reálné snížit počet kontrol, respektive odstranit duplicitně kontrolované skutečnosti, což by mělo vést ke snížení zátěže kontrolovaných subjektů.