Summers: Británie musí změnit kurz, jinak spadne do ztracené dekády

Zastávám názor, že správnou reakcí na utlumenou ekonomiku čelící nulové hranici sazeb je fiskální expanze. Již několik let tak tvrdím, že pokud by Velká Británie se svou razantní snahou o fiskální konsolidaci dosáhla rychlého oživení, musel bych významně změnit svůj pohled na to, jak fiskální politika funguje. Bohužel mě však ke změně názoru nic nenutí. Růst britské ekonomiky výrazně zaostává za růstem v USA a rozdíl se stále zvětšuje. Kumulativní ztráty produkce během pěti let útlumu dokonce převýšily ztrátu zaznamenanou ve 30. letech. Stagnace v japonském stylu se stává reálným rizikem.

Kdykoliv je daná politika neúspěšná, jako je tomu nyní v Británii, debatuje se o tom, zda je třeba zvýšit její intenzitu, či přiznat omyl a změnit kurz. Na prvním místě musí přijít pochopení toho, co ekonomiku brzdí v krátkém i delším období. Je pravdou, že Velkou Británii trápí strukturální problémy. Z malého počtu volných pracovních míst a vysoké nezaměstnanosti napříč všemi odvětvími je ale jasné, že hlavní brzdu představuje nedostatečná poptávka. Naznačují to i komentáře firem týkající se plánovaných investic.

Pokud by vzrostla poptávka, mělo by to pozitivní krátkodobý i dlouhodobý dopad. Silnější ekonomika totiž znamená více investic a menší omezení výdajů na výzkum a vývoj. Méně lidí ztrácí dobrá pracovní místa a zvyká si na život bez práce. Podniky najímají management zaměřený na expanzi, ne na snižování nákladů. Nejdůležitějším strukturálním programem pro Velkou Británii je tak zvýšení současné produkce.

Námitek proti uvedenému je mnoho, v jejich jádru najdeme obavy z toho, že posun k fiskální expanzi by poškodil důvěryhodnost, sazby by vzrostly a dluhy by se staly neudržitelnými. Tato logika je ale mylná. Chování finančních trhů ukazuje, že hlavní obavy vzbuzuje slabý růst, ne nezodpovědnost. Vidíme tak například, že sazby v USA a Velké Británii jdou stejným směrem jako ceny akcií – obojí ovlivňuje stejným způsobem optimismus a pesimismus týkající se budoucího růstu. Každý procentní bod růstu by přitom během pěti let snížil poměr dluhu k HDP o téměř deset procentních bodů. Naopak utahování může tento poměr dokonce zvýšit, protože má negativní dopad na růst. Británie musí změnit tempo fiskální konsolidace, jinak nemá šanci vyhnout se ztracené dekádě.

Autorem je Lawrence Summers.

(Zdroj: FT)