Aktualizováno Eurozóna plánuje zvýšení kapacity záchranného fondu ESM na dva biliony eur (téměř 50 bilionů korun) ze současných 500 miliard eur (asi 12,5 bilionu korun). Informuje o tom dnes německý týdeník Der Spiegel. Více peněz má pokrýt případné potřeby Itálie a Španělska, které se během krize v eurozóně dostaly do velkých problémů.
Podle německého týdeníku by měl fond nově sloužit zejména k nákupu těch nejrizikovějších dluhopisů, které Španělsko či Itálie vydaly. Nákupu by se prostřednictvím fondu mohli účastnit i soukromí investoři, jejichž riziko by proti současnosti bylo nižší, protože by jej nenesli celé sami. Právě obavy investorů z prohlubování krize v eurozóně stojí za nárůstem nákladů na obsluhu státního dluhu u některých zemí platících eurem.
S plány na navýšení kapacity ESM prý souhlasí i jinak skeptičtí Němci. Konečnou dohodu eurozóny ovšem tentokrát blokují Finové. Ti se domnívají, že takový krok by znamenal obrovský zásah do smlouvy o vzniku záchranného fondu, který by si vyžádal souhlas národních parlamentů. Také německá levicová opozice kritizuje plány eurozóny na navýšení záchranného fondu ESM. Ačkoli se to nemá dotknout německého podílu, požadují nevládní strany, aby tento krok schvalovala dolní komora německého parlamentu. Při domácím prosazování záchranných opatření pro eurozónu byla přitom kancléřka Angela Merkelová v minulosti pravidelně odkázána na hlasy opozice. Ministerstvo financí se zapojením poslanců počítá.
V dnešním vydání listu Passauer Neue Presse ke schvalování ve Spolkovém sněmu vyzval rozpočtový expert sociálních demokratů Carsten Schneider a přidal se k němu i mluvčí Zelených pro ekonomické otázky Gerhard Schick. "I když se samotná půjčovací suma nezvýší, zvýší se riziko," argumentuje Schick.
Totéž si myslí místopředsedkyně poslanecké frakce Levice Sarah Wagenknechtová. "Více peněz nebude za nulový tarif, ale budou znamenat větší riziko pro daňové poplatníky." Podle Wagenknechtové je nutné, aby takový krok projednali němečtí poslanci. "Jinak vláda riskuje další cestu do Karlsruhe," připomněla nedávné posuzování ESM německým ústavním soudem.
Berlínské ministerstvo financí se zapojením parlamentu počítá, sdělil dnes agentuře DPA náměstek Steffen Kampeter. "Dodržování práva není potřeba po vládě vyžadovat," reagoval na volání opozice člen kancléřčiných konzervativců, podle něhož je účast Spolkového sněmu na takovém kroku "politickou i právní samozřejmostí".
Pokud bude moci fond ESM využívat stejné postupy pro zapojení soukromého kapitálu jako jeho předchůdce EFSF, bude moci dosáhnout kapacity dvou bilionů eur bez zvýšení příspěvků členských zemí eurozóny, upozornila agentura Reuters.
Mluvčí německého ministerstva financí podle listu Spiegel uvedla, že cílem je," aby ESM disponoval podobnými instrumenty" jako jeho předchůdce EFSF. "V Bruselu se o tom nyní diskutuje," dodala. Mluvčí Evropské komise se ke zprávě listu odmítl vyjádřit.
Vedení ESM se poprvé sejde 8. října v rámci jednání ministrů financí, takzvané Euroskupiny. Umožňuje to příznivý verdikt německého ústavního soudu, který zkoumal, zda Německo může přijmout ESM a fiskální pakt.
(Zdroj: čtk, Reuters, Spiegel)