Rusko se vrací na post jednoho z klíčových partnerů Iráku, kterým bylo do pádu Saddáma Hussajna v roce 2003. Potvrdila to třídenní návštěva iráckého premiéra Nurího al-Malíkího v Moskvě, během níž byly podepsány smlouvy za miliardy dolarů, hlavně v oblasti vojensko-technické spolupráce a v energetice.
Během Malíkího pobytu se jednalo o aktivitách ruských ropných koncernů v Iráku, které sahají hluboko do historie. Společnost Zaruběžněfť v zemi působila od roku 1967, kdy se po převratu k moci dostali baasisté v čele s Husajnovým předchůdcem Hassanem al-Bakrem. V devadesátých letech minulého století v Iráku začal působit i , avšak americká invaze veškeré těžařské a průzkumné práce zastavila. Po stabilizaci vnitropolitické situace se jako první v roce 2010 vrátil , a to na své dříve obhospodařované ložisko Západní Qurna-2 s potenciálem 2 mld. tun ropy, v němž nyní soukromému těžaři patří 75 %. Produkce by měla začít na konci příštího roku.
K tomu dostal povolení k průzkumným pracím a následné těžbě na Bloku 10, o něž se ucházel v aukci společně s japonským koncernem Inpex. Ruský těžař přiklepnuté ložisko považuje za jednu z nejlákavějších investic kvůli vysoké pravděpodobnosti objevení velkých zásob ropy. Přístup k dalšímu potenciálnímu ložisku - s názvem Blok 12 - dostala ruská Bašněfť v konsorciu s britskou PremierOil a vietnamským státním podnikem PetroVietnam.
Blízko k návratu do Iráku má i Zaruběžněfť. Ta včera oznámila, že u iráckých úřadů prochází prověřovacím procesem, jenž jí po úspěšném absolvování umožní hlásit do dalších aukcí. Zájem o působení v jedné z nejperspektivnějších oblastí na Blízkém východě projevuje také státní Rosněfť, která jedná se americkým partnerem Mobil o společné těžbě na ložisku Západní Qurna-1.
Ruské firmy se chystají i do poloautonomního Kurdistánu, kde by ale mohly narazit kvůli vyhroceným vztahům mezi místními úřady a centrální vládou v Bagdádu. něfť, které patří 40 % v bloku Garmian a 80 % v bloku Šakal na jihu regionu, získala od kurdistánských úřadů právo na průzkum a těžbu. Zatím ho nicméně nevyužívá. Podle odhadů společnosti činí kumulovaný potenciál ložisek 500 mil. tun ropy, přičemž těžba by podle původních plánů měla začít v roce 2015. Jenže něfť získala také licenci na ložisko Badra s potenciálem 430 mil. tun – od Bagdádu. Přítomnost v Kurdistánu by jí proto u centrální vlády, která kurdistánské kontrakty označila za neplatné, mohla přitížit.
Nejdůležitějším výsledkem několikadenní návštěvy iráckého premiéra v Moskvě jsou potvrzené zbrojní kontrakty. Jejich celková suma se vyšplhala na rekordních 4,2 mld. USD. Podle ruského listu Vedomosti mají Rusové do Iráku mimo jiné dodat 30 bitevních vrtulníků Mi-28 a 42 raket země-vzduch Pantsir-S1. Vedou se také jednání o nákupu letounů MiG-29 a obrněných vozidel. Vedomosti podotkly, že se jedná o největší zbrojní zakázku pro Rusko za posledních šest let a třetí největší kontrakt v historii Ruské federace.
Irácká vláda usiluje o to zbavit se silné závislosti na amerických zbraních a technologiích. To je patrné už z prohlášení Málikího, který řekl, že nechce, aby Irák byl "součástí něčího zbrojního monopolu".
"Kupujeme zbraně na základě potřeb, které máme," prohlásil premiér podle BBC a dodal: "Máme dobré vztahy s USA i Íránem."
Význam Iráku pro ropný (a tedy i zbrojní) trh v budoucnosti dál poroste. Mezinárodní úřad pro energetiku očekává prudký vzrůst vývozu irácké ropy. Na konci dekády by se měl minimálně zdvojnásobit a v roce 2030 bude Irák druhým největším světovým vývozcem ropy po Saúdské Arábii. Hlavní ekonom IEA Fatih Birol prohlásil, že by produkce irácké ropy mohla být "klíčová pro zdraví světové ekonomiky".
Osm let po americké invazi se iráckému ropnému průmyslu podařilo setřást nejen dědictví občanské války, ale i předchozí čtvrtstoletí vlády Saddáma Husajna plné krvavých konfliktů se sousedy. Těžba ropy v posledních měsících překročila metu 3 milionů barelů za den, čímž Irák překonal úroveň z roku 1979, kdy se Saddám chopil moci. Země v produkci také poprvé od roku 1988 předstihla sousední Írán, který má s odbytem své suroviny potíže kvůli ropnému embargu EU a Spojených států. Nyní se v Iráku těží kolem 3,4 mil. barelů denně.
V exportu ropy překonal Irák svého sankcemi stiženého souseda už v prvním kvartále letošního roku. Zatímco Irák dodal v 1Q12 na světové trhy zhruba 2,145 mil. barelů denně, íránské vývozy se ve stejném období mezikvartálně propadly o 400 tisíc barelů na 2,1 mil. barelů denně. V září irácký ropný export dosáhl 2,6 mil. barelů denně, přičemž íránský dále klesl pod milion barelů za den. V říjnu by se již iráčtí exportéři měli dostat přes 2,8 mil. barelů denně.
(Zdroj: Kommersant, Vedomosti, RIA Novosti, Reuters)