Zářijové jednání České národní banky přineslo kromě očekávaného snížení úrokových sazeb na nové historické minimum 0,25 procenta také otevřenou deklaraci připravenosti k přímým intervencím na devizovém trhu. Ty by podle následných slov guvernéra ČNB byly namířeny proti české měně s cílem pomoci českým exportérům skrze slabší kurz koruny.
"Lidé se nemusí chovat tak konzervativně. A proto jim snižujeme sazby, abychom jim znepříjemnili držení peněz v bankách. A svým způsobem jim hrozíme, že kdyby ceny měly klesat rychle, tak to nebude tak rychlé, aby se jim vyplatilo dávat peníze do banky za nulový úrok," vysvětlil minulý týden guvernér Miroslav Singer poslední rozhodnutí ČNB o nastavení měnové politiky.
Sazby jsou nyní sice na historickém minimu, ale od nuly je stále ještě dělí 25 bazických bodů. Další pokles sazeb na podporu české ekonomiky až na nulu přitom očekávají nejedni analytici světových bank. S touto prognózu přišla například bankovní skupina a naposledy i největší skandinávská banka Nordea. Obě čekají další uvolnění měnové politiky na absolutní dno ještě do konce letošního roku.
Prognóza Patria počítá s tím, že úrokové sazby zůstanou delší dobu na současné nízké úrovni (nejspíš až do 2014) v souladu s odhady vývoje ekonomiky a inflace příštím roce. Zároveň ale také nevylučuje ještě další, již víceméně kosmetické, snížení úrokových sazeb o několik bazických bodů.
Ještě méně jasné je, zda a za jakých podmínek ČNB opravdu sáhne k přímé intervenci na devizovém trhu. „Pokud bychom se rozhodli využívat i jiné nástroje než sazby, tak by to byl kurzový kanál, přes který bychom se rozhodli pracovat. Nevím, jestli ta doba nastává, nebo nastane. To jsme neřešili," uvedl po posledním jednání bankovní rady ČNB guvernér Miroslav Singer. Zápis z jednání ale názory jednotlivých členů na nestandardní nástroje nepřinesl.
Analytici i Nordea odhadli, že by rozhodujícím prahem mohla být hladina 24 korun za euro. Pod touto úrovní by již ČNB podle jejich prognózy zasáhla a korunu oslabila. Sám guvernér Singer potom minulý týden uvedl, že centrální bankéři nejsou v situaci, kdyby se bavili o konkrétních limitech pro oslabování koruny. „A i kdybychom se o tom bavili, konkrétní intervence jsou věcí, která se neříká. S trhem se tu totiž hraje určitá hra a nemůžeme odkrýt karty,“ dodal šéf ČNB. Naznačil však, že důvodem proč by k intervenci mohlo dojít lze hledat na trhu bydlení. „ Ceny nemovitostí klesly, teď jde hlavně o to, aby lidé neměli pocit, že budou klesat věčně,“ řekl přímo.
Sníží ČNB sazby až na absolutní dno? Co může být důvodem pro jejich opětovný růst? Kdy bude nevyhnutelná intervence proti posilování české měny? Na tyto a další otázky se budete moci zeptat přímo člena bankovní rady. Lubomír Lízal, který je jedním ze sedmičlenné bankovní rady ČNB, bude odpovídat na Vaše dotazy v online rozhovoru na Patria.cz zítra (úterý 16. října) od 14:00 do 15:00. Prostor pro dotazy však bude jako obvykle otevřen již od ranních hodin.
Lubomír Lízal (* 1969) vystudoval obor systémové programování na elektrotechnické fakultě Českého vysokého učení technického. Doktorát v oboru ekonomie získal v roce 1998 na CERGE UK. V roce 2006 se habilitoval na Univerzitě Karlově a byl jmenován docentem ekonomie. V současnosti je členem řídicího a dozorčího výboru CERGE-EI. Působí ve vědecké radě Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze, v České statistické radě Českého statistického úřadu a v dalších vědeckých radách. Byl členem odborného pracovního týmu pro přípravu Národního alokačního plánu na roky 2008–2012 Ministerstva životního prostředí ČR. Od srpna 2010 do února 2011 byl členem NERV a od listopadu 2010 do února 2011 dozorčí rady energetické společnosti .