Společnosti vydávají akcie, aby získaly finance. Je tak jasné, proč se snaží prodat je za co nejvyšší cenu. Proč by se ale měly starat o to, za jakou cenu se budou obchodovat později? Změna ceny akcie poté, co je uvedena na trh, nemá na firmu žádný přímý vliv a kdyby hned druhý den klesla na nulu, společnost bude mít stále stejný objem peněz, jaký získala den předtím. Je jasné, že podobné úvahy jsou příliš jednoduché. Vedení firmy obvykle drží její akcie a tudíž chce, aby jejich cena rostla. A pokud by klesala, mohlo by také přijít o svou práci. Vztahy mezi cenami akcií, finančním zdravím firmy a rozhodováním jejího vedení jsou ale ještě složitější. Finanční trhy totiž plní kritickou informační roli, která ovlivňuje rozhodnutí v „reálné” ekonomice, kterou firmy tvoří.
Profesoři financí na Whartonu, Itay Goldstein, Alex Edmans a Philip Bond, si položili následující otázku: Představuje akciový trh pouze stínohru reálné ekonomické aktivity? Dospěli k závěru, že ne a že role trhu je naopak velmi důležitá. Analytici vnímají růst a pokles cen akcií jako odraz očekávání cash flow, které budou firmy generovat. Ceny akcií ale mohou odrážet i souhlas či nesouhlas s kritickými kroky, pro které se management rozhodl. Vedení firem, které toto chápe, může vnímat reakci trhu jako důležitou informaci. „Jestliže například cena akcie klesne poté, co se management rozhodne postavit novou továrnu v zahraničí, ukazuje to, jak investoři hodnotí rizika spojená s tímto krokem. Některá z nich mohl management opomenout a poté, co na ně trh upozorní, může od plánu ustoupit,“ uvedl Goldstein.
Sledování popsané zpětné vazby pomáhá osvětlit i některé neobvyklé jevy, ke kterým na trhu dochází. Jedním z nich jsou „nájezdy medvědů”, kdy investoři otevíráním krátkých pozic sázejí na to, že cena akcie bude klesat. Tento postup ovšem může sám o sobě vyvolat propad ceny akcie a generovat zisky z krátkých pozic i v případě fundamentálně zdravé firmy. Ceny akcií mají podle výzkumu vliv rovněž na ratingové agentury. Jejich rozhodnutí pak významně ovlivňují i dostupnost financí pro danou firmu. Ceny akcií sledují pozorně také regulátoři a vliv mohou mít i na chování zaměstnanců či zákazníků.
Podle tradičního pohledu vede iracionální rozhodování investorů, které není zaměřeno na fundament společnosti, k realizaci ztrát a nakonec k jejich zmizení z trhu. Na trzích by pak měli zůstat jen racionální investoři. Vlivem popsané zpětné vazby ale přežívají i ti iracionální. Jejich kroky totiž mohou ovlivnit cash flow firem a zvednout, či naopak snížit cenu akcií. Tradiční definice efektivity trhu tak v takovém prostředí ztrácí na relevanci. Extrémním příkladem je prodej akcií, který spustí velkou vlnu výprodejů. Ta ale nepřiláká kupce, protože věřitelé společnosti budou kvůli propadu cen akcií váhat s poskytováním financí, což oslabí fundament společnosti a prodeje se jen zintenzivní.
Uvedené je výtahem z „The Feedback Effect: How the Financial Markets Affect Decisions in the 'Real Economy”.
(Zdroj: Knowledge@wharton)