Výše čínského hrubého domácího produktu je „spočítaná člověkem“ a jedná se o „čistě referenční“ veličinu, sdělil kdysi americkému velvyslanci v Pekingu Li Kche-čchiang, který zanedlouho převezme funkci čínského premiéra. I když není jisté, jestli si Li za tímto tvrzením stojí i dnes, ekonomové přiznávají, že k čínskému HDP je třeba přistupovat s určitou rezervou. Daleko přesnější obrázek o stavu ekonomiky podle Liho podávají jiné indikátory: spotřeba elektřiny, nákladní železniční přeprava a bankovní úvěry.
Podle posledních dat čínská ekonomika ve 3Q12 expandovala meziročně o 7,4 %, což je nejpomalejší tempo za 13 let. „Nepřekvapilo by mě, kdyby byl růst HDP přeceňován – ekonomika je pravděpodobně mnohem slabší, než se zdá,“ tvrdí Alistair Thornton z pekingské pobočky IHS Global Insight.
Tento názor sdílí Patrick Chovanec, který přednáší na pekingské univerzitě Tsinghua: „Statistiky v Číně jsou velkým zdrojem obav, jelikož vykázaná čísla do sebe nezapadají. Údaj o 7,5% růstu se těžko srovnává s tím, co vidím jinde.“
Indikátory upřednostňované nastávajícím premiérem příliš optimismu nevzbuzují. Objem nákladu přepraveného po železnici ze začátku roku vykazoval nízký jednociferný růst, avšak v červnu obrátil do záporného teritoria a v negativním trendu pokračoval i ve třetím kvartále. Podle nejnovějších statistik došlo v srpnu k 9,2% meziročnímu propadu, což je nejvíc od začátku finanční krize v roce 2008. „Pokud HDP roste 7% tempem a nákladní železniční přeprava padá 9% tempem, vypadá to podezřele,“ komentuje statistiky Chovanec.
Také spotřeba elektřiny vykázala hluboký propad v trendu. Růst spotřeby elektřiny v září meziměsíčně zpomalil na 2,9 %, zatímco ze začátku roku vykazoval v průměru 12% meziměsíční přírůstky. Podle Thorntona je tento ukazatel klíčovým měřítkem zdraví čínského průmyslu, jelikož na jeho poptávku připadá 70 % výroby elektřiny.
Zpomalení zaznamenává i uvěrová expanze. Letošní cíl 7,5 % meziročně sice pravděpodobně naplněn bude, ale je třeba ho srovnat s loňskými 9,2 % a také s 10% tempem, kterým bankovní úvěry rostly v předcházejících třiceti letech. Vláda se pokusila aktivitu v sektoru povzbudit několikerým snížením úrokových sazeb a povinných minimálních rezerv, ale od poslední redukce v červenci další kroky nepodnikla.
„Letos čínská ekonomika zpomalila natolik, že společnosti potřebují méně provozního kapitálu,“ domnívá se Jim Antos z Mizuho Securities. Nová vláda podle něj musí se zadrháváním růstu bojovat právě ve finančním sektoru, který promazává kola čínského průmyslu. Antos má také obavy ze zhoršující se kvality úvěrového portfolia bank. V prvním pololetí počet nesplácených úvěrů (se skluzem 30 až 60 dní oproti kalendáři) vzrostl o víc než 20 %.
Čínské finanční ústavy se připravují na vlnu odpisů špatných úvěrů a postupně budují rezervy. Velká čtyřka bank ve 3Q12 zvýšila rezervy potřetí za sebou, a to o 20 až 48 bazických bodů. Řada investorů se obává, že místo restrukturalizace a odpisů bude bankám dovoleno dál odsouvat termíny splatnosti.
„Mírné změny stačit nebudou. Nové vedení musí urgentně provést reformy. Čím déle se bude otálet, tím vyšší budou náklady. Tak tomu bylo za každé garnitury, ale ta nastupující to bude mít obzvlášť těžké,“ tvrdí Thornton.
(Zdroje: CNBC, National Bureau of Statistics of China, Bloomberg)