Žádosti vlád z celého světa, které se obrací na společnost (652,55 USD, -0,99%) kvůli osobním údajům uživatelů internetu „setrvale rostou“, uvádí se v aktualizované zprávě amerického internetového gigantu, nazvané Transparency Report. Podle jejích autorů se „rýsuje jasný trend: státní dohled je na vzestupu.“
Za první polovinu letošního roku registroval bezmála 21 tisíc požadavků od vládních agentur či úřadů po celém světě, které se týkaly informací o 34 tisících uživatelských účtech.
Jedním z posledních medializovaných případů, kdy se s pomocí emailové korespondence na googlovské poštovní aplikaci gmail podařilo odhalit potenciálně nebezpečné jednání, byla aféra čtyřhvězdičkového amerického generála Davida Petreause. Ten musel rezignovat na post ředitele CIA, jelikož se provalilo, že měl nemanželský poměr s Paulou Broadwellovou, s níž si psal přes osobní účet na gmailu. Kdyby se o tomto počínání dozvěděla cizí mocnost, mohla jednoho z nejvýše postavených amerických zpravodajských činitelů vydírat.
Do skandálu se zapletl i generál John Allen, velitel aliančních a amerických jednotek v Afghánistánu. FBI, pověřená vyšetřováním případu, totiž přišla na 20 až 30 tisíc stan „potenciálně nevhodných“ emailů, které si Allen posílal s Jill Kelleyovou, sedmatřicetiletou ženou z Tampy, jež měla kontakty na celou řadu vysoce postavených vojáků a zpravodajců a dobře se znala i s Petraeusem.
Aféra bude pro oba generály pravděpodobně znamenat konec kariéry a mohla by narušit plánovanou personální rošádu znovuzvoleného prezidenta Baracka Obamy na předních postech jeho vojenského a zpravodajského štábu. Poškodila také pověst obou mužů, kteří v armádě dlouho platili za vzory hodné následování.
Podle Googlu nejvíc žádostí o poskytnutí dat přichází od amerických úřadů. Za letošní první pololetí na ně z celku připadla víc než třetina, přičemž společnost vyhověla v 90 % případech. Na druhém místě byla s 2300 požadavky Indie, následovaná Brazílií (1566), Francií (1546), Německem (1533) a Velkou Británií (1425). České úřady od ledna do července požádaly o přístup na 44 účtů, přičemž jim bylo vyhověno jen ve 32 % případů. Nápadná je neúspěšnost ruských vyšetřovacích orgánů: z 58 požadavků na stejný počet účtů americká společnost nevyšla vstříc v jediném případě.
Rostoucí sklon státního a donucovacího aparátu používat jako zdroj informací dokládá následující graf, který znázorňuje počty žádostí o předání poštovních kont od druhé poloviny roku 2009:
Autoři zprávy poznamenávají, že ilustrují jen výseč toho, jak vlády působí na internetu, jelikož ostatní IT či telekomunikační společnosti většinou podobné údaje nezveřejňují. Výjimkou jsou krom Googlu například sociální sítě (98,77 USD, -0,49%) a Twitter.
Komentátoři poznamenávají, že vzhledem k celkovému počtu uživatelských účtů na gmailu jsou čísla z Transparency Report relativně nízká. Navíc je třeba se s rizikem ztráty soukromí na síti smířit. „Na internetu zanecháváte stopy všude, kam se hnete,“ připomíná Jeff Macke z pořadu Breakout.
Sám Petraeus byl asi překvapen, že na jeho poměr se přišlo přes emaily, jejichž obsah byl navíc zveřejněn. Podle dostupných informací se snažil své soukromí chránit tím, že emaily neodesílal, ale nechával je ve složce pro návrhy. Broadwellová se pak díky znalosti hesla dostala na jeho účet a vzkaz si mohla přečíst - a naopak. Podle odborníků je to běžný laciný trik, používaný teroristy i teenagery, s nímž si FBI dokáže hravě poradit.
(Zdroje: CNBC, The Daily Ticker)