Horečka po nákupech půdy má již globální rozměr. Většina zemí, kde půdu kupují mezinárodní investoři, patří mezi chudé rozvíjející se ekonomiky, které mají velký prostor pro zvýšení výnosů plodin a dobrý geografický přístup. Dvě třetiny těchto zemí se nacházejí v Africe, a to zejména v její subsaharské části. Investoři stále více přicházejí ze zemí jako Čína, Indie, Brazílie či Malajsie. Jde jak o soukromé subjekty (Evropa, USA), tak o státní instituce.
Investice do půdy jsou motivovány dlouhodobými trendy, jako je rostoucí spotřeba potravin a biopaliv kombinovaná s omezenými plochami zemědělské půdy, dostatkem vody a energií. Investoři se tak snaží o zajištění potravin nebo jiných zemědělských produktů, či prosté generování příjmů z alternativního investičního aktiva. Produkce ze zakoupené půdy jde převážně na exporty. S investicemi do půdy jsou ale spojena i významná rizika. Mezi hlavní výzvy patří respektování ekonomických a sociálních práv místní populace, udržitelnost životního prostředí a prevence jednostranného rozvoje. Zahraniční investoři navíc často o půdu soutěží s domácími zemědělci. Pokud se podaří vyřešit zmíněná rizika a problémy, může být investice do půdy ze strany zahraničních investorů výhodná pro všechny strany.
Pro investice soukromého sektoru do zemědělství existují pádné ekonomické argumenty. Odhaduje se, že do roku 2050 bude muset být do tohoto sektoru globálně investováno v průměru 83 miliard dolarů ročně. To představuje asi 50% růst ze současných úrovní investic. K tomu se množí důkazy toho, že spolupráce mezi drobnými farmáři a investory může být vzájemně výhodná, snižuje chudobu a hlad a zvyšuje produktivitu.
První z grafů ukazuje, jak do roku 2009 prudce rostlo tempo nákupů půdy v zahraničí (miliony hektarů). V roce 2010 došlo k propadu zájmu o tyto investice, stále se ale udržely nad úrovní roku 2008. Druhý graf ukazuje, které regiony jsou investičně nejatraktivnější. V čele se nachází východní Afrika s celkovými 31 miliony hektarů prodané půdy. Poslední graf ukazuje, z jakých zemí většinou pocházejí investoři; tmavě jsou vyznačeny spolehlivě ověřené transakce, světle transakce, které byly jen oznámeny. Největším investorem do půdy je Čína následovaná Saúdskou Arábií a Brazílií. Z evropských zemí se na prvním místě nachází Švédsko s necelými 3 miliony nakoupených hektarů, mezi významnější investory se řadí i Itálie s přibližně 1 milionem hektarů.

Současná rozhodnutí týkající se využití zemědělské půdy budou mít významný dopad na život a potravinovou bezpečnost ve světě. Stejně tak budou mít dopad na budoucí politický vývoj a konflikty. Poptávka po potravinách roste, přírodní zdroje jsou omezené a jejich využívání představuje pro politiky a vlády důležitý test.
(Zdroj: Deutsche Bank)