Dnešní jednání ministrů financí EU v Bruselu proběhlo bez shody na formě jednotného bankovního dohledu, základního kamene vznikající bankovní unie. O supervizi budou znovu jednat na mimořádném zasedání 12. prosince, řekl kyperský MF Vasos Siarlis, jehož země tento půlrok EU předsedá. Diskuze především řešila, zda by dohled pokrýval všechny banky v eurozóně, nebo to, jaký by byl vztah a rozdělení pravomocí mezi ECB, pod níž by odpovědnost za dohled primárně spadala, a jednotlivými národními regulátory.
Z pohledu ČR je klíčové mimo jiné nastavení vztahů supervize a českého regulátora, tedy České národní banky. Naprostá většina českých bank je totiž v držení finančních ústavů sídlících v zemích eurozóny. Konečné slovo v záležitostech regulace bankovního sektoru by měly mít národní úřady, přednesl své stanovisko na dnešním setkání ministrů financí evropské sedmadvacítky český zástupce Miroslav Kalousek. Česká strana podle jeho slov požaduje specifickou deklaraci, že rozhodující slovo regulátora ohledně českých poboček zahraničních finančních institucí připadne místním autoritám.
Více než 90 procent bankovního sektoru v České republice je v rukou zahraničních akcionářů. "Chceme deklaraci v podobě politického závazku, že při nejbližší příležitosti bude zakotvena skutečnost, že národní autorita, v našem případě Česká národní banka, bude mít rozhodující slovo, pokud by některá z dceřiných společností měla být změněna na pobočku. Protože pobočky už nepodléhají regulaci domácího regulátora," řekl Kalousek. Tento požadavek označil za „klíčovou podmínku“, bez jejíhož splnění se ČR do mechanismu společného bankovního dohledu nezapojí. Na Kalouskova slova bezprostředně reagovala rakouská ministryně financí Maria Fekter, která jeho návrh rázně odmítla. "Je to poměrně kontroverzní požadavek," připustil Kalousek. Vláda ho ale i tak považuje za klíčový pro případný souhlas se vznikem jednotného dohledu, dodal. ČR má prý podporu například Maďarska či Bulharska.
Podle původního plánu se mají evropští lídři dohodnout na právním rámci pro supervizi do konce letošního roku. Jednotný dohled by se měl týkat zemí eurozóny, avšak mohly by se k němu připojit i další země, budou-li chtít. Jde o jeden z hlavních bodů rodící se bankovní unie. Těmi dalšími jsou společný garanční systém vkladů a fond na řešení problémů bank. Ještě v říjnu český premiér Petr Nečas upozornil na trvající hrozbu českého veta.
Dohledem má být pověřena Evropská centrální banka, která sledováním většiny finančních ústavů pověří národní regulátory. Bude mít ovšem pravomoc kdykoli zasáhnout, pokud to uzná za vhodné. Proti takto zásadní roli ECB se však dnes vyjádřil německý ministr financí Wolfgang Schäuble, když varoval, že německý parlament by jakýkoli návrh zákonu o jednotném bankovním dohledu, který by dopadl na veškeré finanční instituce v zemi, pravděpodobně zamítl.
„Právo konečného rozhodnutí nelze ponechat na ECB… Znovu a znovu jasně říkáme, že čínská zeď mezi bankovním dohledem a měnovou politikou je absolutní nezbytností,“ řekl dnes Schäuble v rámci veřejné výměny názorů s ostatními evropskými ministry financí. ECB by podle něj měla zajistit, aby fiskální politika a politika bankovnictví nevychýlila směr politiky měnové. Pochybuje, že by ECB zvládla přímo vykonávat dohled na tisíci věřiteli. „Bylo by velmi obtížné získat souhlas od německého parlamentu, pokud by se měl dohled týkat bezvýhradně všech německých bank. Nikdo nevěří, že by jakákoli evropská instituce byla schopna dohledu nad 6 tisíci bank…,“ řekl německý MF.
Německý souhlas pro projekt společného evropského dohledu, který by chtěla Evropská komise spustit již od začátku příštího roku, je klíčový. Německu se nelíbí, že by se měl týkat i státních spořitelen a zemských bank, a jeho představitelé již naznačili, že by mohlo kvůli neshodám dojít k odložení spuštění o rok.
Mimo diskuzí o jednotném bankovním dohledu, na finanční ústavy v regionu dopadá zátěž zvláštního zdanění. „Obáváme se, že někteří analytici podceňují dopad bankovní daně v Rakousku, Maďarsku a na Slovensku,“ uvedl šéf výzkumu Raiffeisen Stefan Maxian. „Faktorem nesoucím s sebou velkou nejistotu je daň z finančních transakcí účinná v Maďarsku od ledna 2013,“ dodává.
Ztěžující se podmínky na trhu dopadnou podle analytiků i na skupinu , působící i v České republice. Analytici Raiffeisen Bank snížili doporučení na na „držet“ z „koupit“ s odůvodněním, že rostoucí daňová zátěž omezuje potenciál dalších zisků. Berenberg Bank snižuje doporučení na titul rovnou na „prodat“ z původního „koupit“ a zmiňuje vyšší ztráty z úvěrů a riziko, že bude banka muset prodávat akcie, aby splnila požadavky na regulatorní kapitál. Doporučení "market perform" ponechávají analytici KBW, kteří dnes naopak zvýšili cílovou cenu na 23,7 EUR (asi 598,9 Kč) z 19,6 EUR. Akcie na pražské burze ztrácejí druhým dnem v řadě a stahují do ztrát index PX . Od začátku roku je titul o 61 procent silnější, na konci minulého týdne dosáhl 15měsíčního maxima.
(Zdroj: Bloomberg, Reuters, čtk)