Ropovod South Stream, který přivede ruský plyn po dně Černého moře na Balkán a do střední Evropy, by měl být vyjmut z nejnovější energetické legislativy Evropské unie, jež si za cíl klade liberalizaci trhu a snížení cen. Za výjimku pro obří projekt ruského Gazpromu a jeho partnerů v celkové hodnotě přes 20 mld. EUR bude u unijních představitelů lobbovat ruský ministr energetiky Alexander Novak. Příležitost k tomu bude mít na summitu EU-Rusko, který se uskuteční příští týden v Bruselu.
Gazpromu vadí tzv. třetí energetický balíček EU, soubor směrnic a dalších opatření, jejichž jádrem je „unbundling“, tedy oddělení segmentů těžby, dodávek plynu a jeho přepravy, pokud jsou koncentrované v rukách stejného vlastníka, což je přesně případ ruského plynárenského kolosu. Brusel také po vertikálně integrovaných energetických gigantech požaduje, aby dalším prodejcům plynu poskytli rovný přístup k infrastruktuře, tedy i k nově budovanému South Streamu.
Rusku se díky německé a italské podpoře podařilo prosadit vyjmutí z povinností třetího balíčku pro nedávno dostavený baltský plynovod Nord Stream, který přivádí plyn z ruského Vyborgu přímo do německého Greifswaldu. Podle ministra Novaka by se stejně mělo zacházet i se South Streamem, jelikož také prochází územím členských i nečlenských zemí EU. Oba ruské plynovody si prý zaslouží zvláštní status. Výjimku z unijní legislativy, i když v omezenější podobně, si zajistil také plynovod OPAL, který spojuje německý konec Nord Streamu s Českou republikou.
České předsednictví dojednalo v březnu 2009 kompromis mezi členskými státy a Evropským parlamentem ohledně liberalizace unijní energetiky. Každá země tak má mít na výběr ze tří cest vedoucích k liberalizaci, a to jak pro sektor zemního plynu, tak pro elektřinu. První je úplné vlastnické oddělení (na tomto principu funguje český trh s elektřinou, kdy rozvodovou síť vlastní ČEPS), druhou představuje vytvoření nezávislého systémového operátora, který převezme kontrolu nad investičními a obchodními aktivitami týkajícími se přenosových sítí. Třetí cesta umožňuje, aby jak výroba, tak přenos zůstaly i nadále součástí jediné společnosti, avšak se sníženou možností matky zasahovat běžného provozu své dcery starající se o distribuci a zvýšeným dohledem státu.
Na základě nové unijní legislativy Evropská komise zakázala Gazpromu nakoupit 50% podíl v operátorovi velkého zásobníku Baumgarten v Rakousku, který je spolu s podobným zařízením v nizozemském Rotterdamu největším skladištěm a zároveň tržnicí s plynem v Evropě.
Stavební práce na South Streamu začaly před několika dny; první dodávky by do Evropy měly začít proudit v roce 2015. O rok později by přes potrubí mělo být přepraveno 15,75 mld. m3 plynu, dál pak 47 mld. m3, přičemž plné kapacity, tedy 63 mld. m3 ročně, by měl projekt dosáhnout v roce 2018. Akcionáři podmořské části plynovodu jsou krom Gazpromu (50 %), italský koncern (18,05 EUR, -0,74%) (20 %), německý Wintershall (15 %) a francouzská energetika EdF (15 %). Krom severní větve se počítá i s odbočkou na jih do Řecka a dál do jižní Itálie.
V rámci budování nové dodavatelské cesty už začal s realizací dvou projektů: Jižního koridoru, který by měl ruskou tranzitní soustavu připravit na zvýšený tok suroviny jižním směrem k pobřeží Černého moře, a samotného South Streamu, jehož podmořský úsek bude měřit 900 km. Náklady Jižního koridou jsou odhadovány na 9 mld. EUR, nový plynovod (pouze černomořský úsek) by měl stát 10 mld. EUR. Pozemní úseky na územích Bulharska, Srbska a Maďarska přijdou na 6 mld. EUR.
S vybudováním plynovodu, který se stanem zrcadlovým doplňkem Nord Streamu, už vyslovily souhlas vlády Maďarska, Srbska, Bulharska a také Chorvatska a Bosny a Hercegoviny, kam budou z hlavní trasy vybíhat odbočky. Rusové požadují, aby plynovod získal označení TEN-E, což by znamenalo, že se jedná o projekt „v zájmu Evropy“ a může čerpat dotace EU.
Budování South Streamu na ruské straně Černého moře bylo sice slavnostně zahájeno minulý týden, projektová dokumentace plynovodu však zdaleka není hotová. Brusel dosud nedostal vymezení přesné trasy pokládky potrubí na území odběratelských a tranzitních zemí. Dále nejsou dokončeny nezbytné studie dopadu plynovodu na životní prostředí.
Na programu summitu EU-Rusko bude bezpochyby i probíhající řízení, které s Gazpromem vede unijní antimonopolní úřad kvůli podezření ze zneužívání dominantního postavení na středoevropských trzích. Vrcholné schůzky, plánované na 21. prosince, se zúčastní ruský prezident Vladimir Putin, prezident Evropské rady Herman Van Rompuy a předseda Evropské komise José Manuel Barroso.
Ministr Novak také připomněl, že jeho rezort dokončuje posouzení žádosti nezávislého plynového těžaře Novatek o povolení k exportu zkapalněného plynu (LNG) z jeho polí na poloostrově Jamal. Pokud by Novatek povolení získal, znamenalo by to částečné prolomení monopolu, který na vývoz plynu do zahraničí drží .
(Zdroje: Moscow Times, Reuters, Eurasia Daily Monitor, Kommersant)