V rozhodnutí o předmětu podnikání se Vrchní soud v Praze postavil za zásadu, že obchodní rejstřík má informovat pokud možno účelně a pravdivě o skutečném podnikání společnosti, jak je vymezeno ve stanovách. Rejstříkový soud má takové označení respektovat a nemá se slepě držet označení živnostenského oprávnění.

Podobný přístup by se měl prosadit i u sídel společností, neboť v tomto směru existuje podobný problém. Bez ohledu na formu adresy v návrhu na zápis do obchodního rejstříku se ve výpisu z obchodního rejstříku objevuje následně adresa v podobě, jak ji tam uloží systém rejstříkových soudů. Tyto „úřední“ adresy vypadají leckdy hodně podivně a vůbec neodpovídají zvyklostem ve firmách či českým korespondenčním standardům a zvyklostem. Problémů existuje hned několik.

Za prvé, pořadí ulice, obce a PSČ je dosti svévolné. Za druhé, do adresy nelze uvést dodatečnou identifikaci, jako je například označení průmyslového areálu či logistického parku, kde firma sídlí; přitom pro prosté nalezení sídla společnosti může být takový zpřesňující údaj poměrně klíčový, nehledě na zájem firmy v některých případech prezentovat se i příslušností do určitého výrobního či obchodního areálu. A konečně, dosti nepředvídatelná je u velkých měst podoba čísla obvodu a označení městské části; účetní tak předem nikdy neví, zda se po změně sídla společnosti ve výpisu objeví „Praha – Řepy“, nebo „Praha 17 – Řepy“ nebo „Praha 17, Řepy“. Jde o naprostou maličkost, avšak podnikatel je povinen uvádět své sídlo na obchodních listinách, zejména na fakturách. A správce daně, případně dlužníci, rádi poukážou na jakoukoli drobnou nepřesnost ve faktuře. Při změně sídla tak společnost do poslední chvíle neví, jak přesně bude změna sídla v obchodním rejstříku vypadat a jak si má tedy tento údaj nastavit ve svém systému.

Většině společností nestojí taková drobná potíž za odvolací řízení proti rozhodnutí rejstříkového soudu. Dokud se ale do právního boje některý podnikatel nepustí, patrně se současná praxe nezmění.