Uvedený článek stejně jako podklady ze kterých autor čerpal polkládám - s prominutím - za instruktivní ukázku jednostranného pohledu na věc, za polopravdu, která ovšem jak známo bývá někdy ve svých důsledcích horší než přímo vyslovená lež.
Věci se podle mne mají takto : jen málokdo ve skutečnosti zpochybňuje, že růst HDP je společensky žádoucí. Je evidentní, že přispívá k rozvoji společnosti jako takové i k blahobytu jednotlivce. Problém je jinde:
- růst HDP se stal makroekonomickým fetišem, de facto jakoby jediným cílem veškerého snažení. Všichni chtějí stále růst a růst, jakoby tento proces mohl být opravdu bez konce, jakoby nebylo jiných celospolečenských cílů. Ekonomiky jsou dle úrovně růstu HDP velmi zjednodušujícím způsobem hodnoceny a porovnávány...
- "růstu" HDP je v celé "vyspělé" euroamerické společnosti již dlouhé roky dosahováno jen za cenu neustálého zadlužování a pumpování vypůjčených/vytištěných peněz do ekonomiky.
----------------
... navrhuji nový hodnotící vzorec: od vykázaného růstu HDP za běžný rok odečíst nárůst zadlužení...a výsledný rozdíl pak použít k hodnocení a porovnání ekonomik!
----------------
Zasvěcení mohou namítnout, že věci trochu zjednodušuji...ano, jistě, jedná se jen o hrubý princip...bylo by to pěkné téma na doktorskou práci z ekonomie...jen ten autor by se asi sluchu nedočkal a nová metoda hodnocení by byla současnými unisono levicovými vládami smetena jako politicky nepoužitelná...
Pojďme si tedy nadále slepě hrát na "růst HDP"...jásejme a radujme se z každého procenta...ty dluhy v pozadí nakonec zaplatí ti jednotlivci/subjekty, kteří tvrdě pracují, snaží se, chovají se odpovědně. Tito všichni budou okradeni, jiné řešení situace nemá. Jako ve spojených nádobách. A nebude to dlouho trvat...