Penzijní fondy stárnoucího Japonska hodlají v nadcházejících dvou letech navýšit množství zlata ve svých portfoliích o víc než 100 %. Finanční instituce, které disponují druhým největším objemem penzijních aktiv po Spojených státech, se sázkou na drahý kov budou snažit uchránit před inflačními tlaky, které v rámci podpory hospodářského růstu slíbila posílit nově zvolená vláda Liberálně demokratické strany (LDP) v čele s Šinzó Abem.
Podle Itsuo Toshimy, bývalého dlouholetého šéfa tokijské kanceláře organizace World Gold Council, by aktiva penzijních fondů investované do indexových akcií vázaných na cenu zlata (ETF produkty) měla do roku 2015 vzrůst ze současných 45 mld. jenů na 100 mld. jenů (1,1 mld. USD).
Nový japonský premiér se zavázal ke zvýšení inflačního cíle z nynějšího 1 % na 2 % a k oslabení měny. Dále slíbil agresivní expanzi měnové politiky a masivní pumpování peněz do ekonomiky. Během seancí v posledních třech týdnech jen prakticky neustále oslaboval a vůči všem významnějším měnám se dostal na několikaletá minima. Penzijní fondy se tak budou muset zajistit proti rostoucím cenám a kurzovému riziku. Zlato, jehož cena v jenech minulý týden vyšplhala na nový rekord, by pro tento účel mohlo dobře posloužit.
Abeho LDP čelí po prosincovém volebním vítězství nelehkému úkolu. Musí nastartovat ekonomiku, která ve druhém a třetím kvartále loňského roku vykázala záporný růst, a dostala se tak do páté recese za posledních 15 let. V záporném teritoriu by podle odhadů měl hospodářský růst zůstat i ve 4Q12. Japonský veřejný dluh, který v minulosti zatížila série stimulačních balíčků, dosahuje astronomických 230 % HDP. Téměř čtvrtina (23 %) obyvatelstva země je starší 65 let. Před 20 lety tento podíl činil 12 %. Ministr financí Taro Aso již prohlásil, že vláda se nemusí držet stropu 44 bilionů jenů, který byl stanoven pro emise dluhopisů v letošním roce. V příštích dnech hodlá ohlásit sadu fiskálních opatření na podporu hospodářského růstu v objemu 136 mld. USD.
Cena zlata na spotových trzích momentálně balancuje u 1650 USD za unci, což je 14 % pod rekordem ze září roku 2011. V pátek komodita uzavřela se šestou týdenní ztrátou v řadě. Objem prostředků vložených do indexových akcií vázaných na zlato se pohybuje kolem 140 mld. USD, což odpovídá ekvivalentu 2600 tun komodity. Ve čtvrtém kvartále uplynulého roku zlato odepsalo 5,5 %, a zaznamenalo tak nejhorší čtvrtletní bilanci od roku 2008.
Japonské penzijní fondy spravují aktiva v hodnotě 3,36 bilionu USD. Podle think tanku Daiwa Institute of Research by nejméně čtvrtina těchto prostředků měla být přesunuta do jiných typů aktiv, jelikož domácí akcie a dluhopisy v posledních dvou dekádách příliš velké výnosy nepřinesly. Desetiletý státní dluhopis se obchoduje s ročním výnosem 0,8 %. Index tokijské burzy Nikkei 225 oproti rekordním hodnotám z prosince 1989 stále ztrácí 73 %. Celosvětový MSCI All-Country World Index během této doby vzrostl o víc než 100 %.
První zlatý ETF produkt na japonském trhu představila před třemi lety banka Mitsubishi UFJ Trust. Prostředky do něj vložené by se podle banky měly v následujících letech zdvojnásobit na víc než 50 mld. jenů. Místní penzijní fondy loni poprvé do zlatých ETF Mitsubishi vložily 2,1 mld. jenů, zhruba 3 % svých aktiv. Obří státní penzijní fond, spravující prostředky v hodnotě 114 bilionů jenů, v komoditách nemá investováno vůbec nic, přičemž 2/3 portfolia tvoří držba státních obligací.
„Penzijní fondy mají do zlata momentálně nainvestováno pár drobných. Kdyby bylo 1 % jejich aktiv přesunuto do komoditního trhu, trh se zlatem by explodoval,“ tvrdí Toshima.
Cena zlata v jenech na komoditní burze v Tokiu loni poskočila o 19 % na 147 tisíc jenů, zatímco dolarová kotace v Londýně během stejného období vzrostla jen o 7,1 %. Rozdíl má na svědomí 12% pokles jenu vůči dolaru.
Americká centrální banka se od prosince roku 2008 pokoušela stimulovat ekonomiku skrze tři kola nákupů dluhopisů v hodnotě přes 2,5 bilionu USD. Za tu dobu zlato zdražilo o 70 %. V poslední době k nákupům aktiv sáhla i japonská centrální banka. Státní dluhopisy předlužených zemí eurozóny začala před dvěma lety ve velkém skupovat i Evropská centrální banka.
Loňský rok zlato uzavřelo se ziskem 7,1 %, a připsalo si tak dvanáctou meziroční kladnou bilanci v řadě. Švýcarská banka v nedávno vydané prognóze pro letošek počítá s průměrnou cenou zlata na 1740 USD za unci, dodává ale, že dvanáctiletý cyklus růstu cen v následujících měsících pravděpodobně vyvrcholí. Stejný odhad zveřejnila americká banka .
(Zdroj: Bloomberg, AP)