Podávání námitek je způsob obrany proti nezákonným postupům zadavatelů při zadávání veřejných zakázek. Tohoto způsobu obrany je možné využít při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek, pokud dodavatel má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky, přičemž domnělým porušením zákona mu vznikla (nebo hrozí) újma na jeho právech.

Podmínky podání námitek

Námitky musí stěžovatel doručit zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozví (v případě zjednodušeného podlimitního řízení je tato lhůta stanovena na 10 dnů), nejpozději však do doby uzavření smlouvy.  Dále je možné podat námitky do 15 dnů ode dne doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky veřejné zakázky nebo rozhodnutí o vyloučení z účasti v řízení, jde-li o námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nebo proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení z účasti v řízení. U těchto dvou úkonů je tedy běh lhůty pro podání námitek upraven speciálně.

Námitky proti zadávacím podmínkám musí stěžovatel doručit do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek. Další speciální lhůtou pro podání námitek je lhůta spojená s uveřejněním dobrovolného oznámení o záměru uzavřít smlouvu dle § 146 odst. 2 zákona o veřejných zakázkách. V tomto případě lze podat námitky proti záměru uzavřít smlouvu bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení do 30 dnů od uveřejnění oznámení o tomto záměru.

Z hlediska formy podání námitek stanoví zákon obligatorní písemnou formu. V rámci obsahu musí být v námitkách uvedeno, kdo je podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují, v čem je spatřováno porušení zákona, jaká újma stěžovateli v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo vznikla a čeho se stěžovatel domáhá (nevztahuje na námitky podávané dle § 110 odst. 4 ZVZ, tj. námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nebo proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení z účasti v zadávacím řízení). Jde-li o námitky v případech, kdy není objektivně stanoven počátek běhu lhůty pro podání námitek, musí stěžovatel v námitkách uvést též skutečnosti rozhodné pro stanovení okamžiku, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozvěděl. Zájemce či uchazeč se může práva na podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nebo proti rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení z účasti v řízení písemně vzdát, ovšem až po vzniku práva podat námitky. Pokud se zájemce či uchazeč práva na podání námitek vzdá, platí, že lhůta pro podání námitek ve vztahu k tomuto zájemci či uchazeči uplynula.

Důsledky podaných námitek

O podaných námitkách a rozhodnutí o nich je povinen zadavatel bezodkladně písemně informovat všechny uchazeče, a pokud neuplynula v době vyřízení námitek lhůta pro podání nabídek, tak všechny zájemce o veřejnou zakázku. Podá-li stěžovatel námitky ve shora uvedených lhůtách, nesmí zadavatel do doby doručení svého rozhodnutí o námitkách stěžovateli uzavřít smlouvu či zrušit zadávací řízení. Pokud zadavatel podaným námitkám v desetidenní lhůtě nevyhověl, přijde na řadu tzv. blokační lhůta. To znamená, že zadavatel v takovém případě nesmí před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, a je-li tento návrh podán včas, ve lhůtě 45 dnů ode dne doručení námitek, uzavřít smlouvu. Stejný zákaz platí pro zadavatele i v případě, že ve stanovené lhůtě námitky nevyřídil, tj. neodeslal stěžovateli písemné rozhodnutí o vyřízení námitek v desetidenní lhůtě. Tento zákaz se však ruší a zadavatel je oprávněn jak uzavřít smlouvu či zrušit zadávací řízení, je-li řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pravomocně Úřadem zastaveno před uplynutím blokační lhůty.   

Námitky jako předpoklad pro řízení před ÚOHS

Řádné podání námitek je podmínkou pro podání návrhu k zahájení přezkumného řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který je dohledovým orgánem nad zadáváním veřejným zakázek a soutěžemi o návrh. Zákon dále stanoví, že řádné podání námitek je taktéž obligatorní podmínkou pro podání podnětu k ÚOHS, na jehož základě je zahajováno přezkumné řízení z moci úřední. Toto ustanovení má dosti kontroverzní charakter vzhledem k obecné úpravě správního řízení podle správního řádu, která umožňuje podávání podnětů i anonymní formou. Podřizování podávání podnětů jakýmkoliv podmínkám totiž rozporuje základní zásady, na nichž je správní řízení postaveno.

Stručné shrnutí na závěr: institut námitek je významným prostředkem, kterého je nutné ze strany dodavatelů v případě pochybností o zákonnosti postupu zadavatele vždy využívat. V současné době dochází k obcházení zákona a porušování zákonných pravidel stanovených pro zadávání veřejných zakázek stále častěji, přičemž pokud chceme, aby byla zachována férová soutěž a zakázky byly soutěženy v souladu se zákonem, je nutné využít všech zákonných prostředků pro navození takového prostředí. Jedině tímto způsobem je možné dosahovat nápravy při nezákonných postupech zadavatelů, což současně působí jako prevence vůči ostatním zadavatelům proti obcházení zákona.

Přehled počítání lhůt:

Autorka Andrea Schelleová dříve řídila Odbor druhostupňového rozhodování II  pro oblast veřejných zakázek na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, nyní působí v advokátní kanceláři Kocián Šolc Balaštík.