Když se před šesti lety začalo s pracemi na rozšíření Panamského průplavu, hlavním cílem bylo umožnit plavbu velkým nákladním lodím, aby mohly dovézt zboží z Asie až na východní pobřeží Spojených států. Nyní se jedním z nejslibnějších přínosů modernizace kanálu jeví možnost vývozu amerického zkapalněného zemního plynu (LNG) a dalších surovin do Asie.
Transport paliva a jiných komodit v rámci trojúhelníku USA – Latinská Amerika – Asie by se po dokončení projektu v roce 2015 měl stát hlavním tahounem růstu provozu, tvrdí správce průplavu Jorge Luis Quijano.
Náklady rozšíření 80 kilometrů dlouhé spojky mezi Tichým a Atlantským oceánem byly vyčísleny na 5,25 mld. USD. Intenzita přepravy zboží v kontejnerech, z níž provozovateli (panamské vládě) plynou největší příjmy, podle Quijana ještě nedosáhla úrovně z roku 2007, ještě před příchodem největší finanční a hospodářské krize od druhé světové války. Zkratku přes kanál ročně využije 14 tisíc plavidel ze 160 zemí směřujících do 1700 přístavů.
Rozšíření průplavu by pro americké těžaře zemního plynu mohlo značně zvýšit atraktivitu asijského trhu, na němž poptávka po energiích roste nejrychleji. Možnost zamířit z Mexického zálivu přímo do Japonska či Číny ušetří obřím tankerům s LNG 7 500 námořních mil cesty (13 600 km).
Podle poslední prognózy amerického energetického informačního úřadu (EIA) měla domácí produkce zemního plynu loni dosáhnout 680 mld. m3, což je o 5 % víc než o rok dříve. Do roku 2040 se těžba plynu má zvýšit na 940 mld. m3. Podle dat ruského ministerstva energetiky klesla ruská těžba plynu loni o 2,2 % na 655 mld. m3. zaznamenal větší pokles – o 5,1 % na 482 mld. m3. Rusko přitom žebříčku těžařů plynu dlouho kralovalo.
Američtí těžaři mají podány přihlášky ke stavbě nejméně 15 terminálů na zkapalňování plynu o celkové kapacitě 26,5 mld. kubických stop denně, což je zhruba třetina současné americké těžby. Chtějí tak zužitkovat výsledky břidlicové revoluce, konkrétné nové techniky těžby plynu z dříve těžko dostupných horninových formací – hydraulického štěpení a horizontálního vrtání, a také chtějí podepřít ceny, které v posledních čtyřech letech kvůli dramatickému růstu nabídky klesly o 50 %.
Jádrem modernizace sto let starého průplavu je přidání třetí sady plavebních komor k oběma vstupům, aby kanálem mohly proplouvat i velké kontejnerové lodě mířící z Asie k východnímu pobřeží Spojených států. Provoz na této trase nyní představuje 43 % panamské přepravy. Architekti tehdy ještě netušili, že nová zdymadla by mohla sloužit i LNG tankerům.
Přidání širších a hlubších komor by mělo zvýšit kapacitu průplavu o zhruba 2600 lodí ročně. Do komor by se pak mělo vejít 80 % světové flotily 369 LNG tankerů, které brázdí oceány. Dnes je to méně než 10 %. Ty největší nákladní lodě převážející sypké zboží ale kvůli omezení ponoru budou muset cestovat s menší zátěží. I tak se maximální výše nákladu na jedné lodi téměř zdvojnásobí na 120 tisíc tun. Možnost posílat větší dodávky podle Quijana využijí třeba američtí exportéři sojových bobů, které míří hlavně do Číny.
Banka odhaduje, že do konce desetiletí by se vývoz amerického LNG mohl vyšplhat na 50 mil. tun ročně. To by ze Spojených států učinilo třetího největšího exportéra zkapalněného plynu po Austrálii a Kataru.
Udělení povolení k výstavbě terminálů doporučila studie vypracovaná pro americké ministerstvo energetiky. Vývoz zemního plynu ze Spojených států by sice vedl k růstu domácích cen, avšak celkově by pro americkou ekonomiku byl přínosný, stojí ve zprávě konzultantské společnosti NERA Economic Consulting.
Analytici se shodnou na tom, že modernizace průplavu je dobrou zprávou pro východoasijské zákazníky. Washington nakonec vývoz LNG pravděpodobně schválí, avšak s možnými omezeními, aby zabránil přílišnému růstu domácích cen.
(Zdroje: Bloomberg, Reuters)