Sněmovna dnes podpořila v úvodním kole projednávání návrhu finanční ústavy, která zavádí omezení pro zadlužování státu. Protože jde o ústavní předlohu, koalice se o její podobě musí dohodnout s opozicí. Opozice ale žádá ve vládním návrhu změny a volá po prováděcím zákonu. ČSSD neúspěšně navrhovala přerušení projednávání finanční ústavy do jeho předložení a KSČM dokonce přepracování předlohy. Nyní návrh míří do rozpočtového výboru.
Mezi základní prvky normy patří stanovení maximálního limitu pro výši veřejného dluhu a vznik Národní rozpočtové rady. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka uvedl, že si dokáže normu představit jen s upravenými parametry, připomínek prý bude celá řada. "Zákon musí počítat s tím, že Česko bude procházet hospodářskými cykly, a při krizích nesmí vládě svázat ruce," řekl.
O potřebě změnit parametry mluvil také Michal Babák (VV). Jeho stranický kolega Vít Bárta vládu za finanční ústavu pochválil, chybí mu v ní prý ale limit pro zvyšování daní.
Politiku škrtů kritizoval ekonomický expert KSČM Jiří Dolejš. "Přijetím této změny ústavy bychom uzákonili zákaz fiskální stimulace," uvedl. Obrazně poznamenal, že automobilem jen s brzdou a bez plynu lze jen těžko jet.
Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) deklaroval, že je přístupný kompromisům a připustil úpravy ústavní novely podle požadavků ČSSD. "Jsme si vědomi politické reality," uvedl. Prováděcí zákon Kalousek pošle k připomínkám i politickým klubům.
Takzvaná dluhová brzda v předloze ukládá vládě v případě zadlužení mezi 40 a 45 procenty HDP, přičemž bude zároveň nižší než 45 procent HDP, aby předložila Sněmovně zdůvodnění takového vývoje a navrhla opatření ke snížení zadlužení. V případě zadlužení mezi 45 až 48 procenty HDP vláda bude muset navíc zmrazit alespoň tři procenta výdajů schváleného státního rozpočtu na daný rok, a to v poměrné části ke zbývajícímu období roku. Zároveň se v následujícím roce sníží platová základna pro výpočet platů ústavních činitelů, s výjimkou soudců, o pětinu. Rovněž se zastaví růst platů zaměstnanců ve veřejných službách a správě.
Při růstu zadlužení na 48 až 49,99 procenta HDP vláda bude muset předložit Sněmovně návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů. Zároveň by vláda měla Sněmovně doporučit, aby schválila pouze vyrovnané nebo přebytkové návrhy rozpočtů zdravotních pojišťoven. Územní samosprávné celky by měly povinnost schválit své rozpočty na následující rok pouze jako vyrovnané nebo přebytkové. Pokud by zadlužení vzrostlo na 50 a více procent HDP, vláda by musela požádat Sněmovnu o vyslovení důvěry. Předloni byl veřejný dluh podle údajů Českého statistického úřadu 41,2 procenta HDP.
"Parametry jsou příliš nízké," uvedl Václav Votava (ČSSD). Debata by měla podle něho směřovat k tomu, že první opatření by nastaly při překonání zadlužení 45 nebo 50 procent HDP.
Opatření by se podle návrhu neuplatňovala při vyhlášení stavu ohrožení nebo válečného stavu. Vláda rovněž nebude muset přistoupit k úsporám po dva roky v případě, že čtvrtletní HDP meziročně poklesne o pět a více procent, nebo výdaje na odstraňování živelních pohrom a výdaje na mezinárodní závazky ČR překročí tři procenta HDP.
Návrh zákona dále počítá se zřízením rozpočtové rady, která má mimo jiné sledovat vývoj veřejných financí a zpracovávat stanoviska k rozpočtovým dopadům zákonů. Podle předsedy NS-LEV 21 Jiřího Paroubka to bude kuratela nad vládou a parlamentem. Předloha rovněž předpokládá se zpřísněním rozpočtových pravidel pro místní správy a samosprávy.
Opoziční poslanci poukazovali na to, že finanční ústava dopadne až na příští vlády. Zákon by měl platit od roku 2014. Opozice také vyčítala pravici zadlužování státu.
Pro schválení finanční ústavy je podle dnešní tiskové zprávy Národní ekonomická rada vlády. Jednotlivé parametry jsou podle ní záležitostí politických dohod.
Výši veřejného dluhu předloha definuje jako dluh sektoru veřejných institucí vyjádřený procentním podílem na HDP. Zadlužení je potom veřejným dluhem po odečtení státního dluhu, který vznikl emisí státních dluhopisů, z jejíhož výnosu se tvoří rezerva při financování státního dluhu.
Samotný vládní dluh Česka byl ve třetím čtvrtletí loňska mezi 27 státy EU osmý nejnižší, když dosahoval 44,9 procenta HDP. O rok dříve dosahoval 39,8 procenta. Meziroční navýšení o 5,1 procentního bodu je sedmým nejvyšším růstem v EU, ukazují data evropských statistiků.
Podle informací ve Strategii financování a řízení státního dluhu českého ministerstva financí by měl vládní dluh v poměru k HDP stoupnout do roku 2015 až na 49,2 procenta HDP. Za loňský rok by měl podle materiálu dluh stoupnout na 45,5 procenta a letos na 47,6 procenta HDP. V roce 2011 byl podle říjnové notifikace Českého statistického úřadu 40,8 procenta HDP. Pro přijetí eura je nutné dodržet hranici 60 procent.