Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Německo debatuje o drsných podmínkách v nekvalifikovaných oborech

Německo debatuje o drsných podmínkách v nekvalifikovaných oborech

01.03.2013 18:16
Autor: Václav Trejbal, Patria Online

Sabrina Deckerová si v německém call centru vydělávala 1100 euro měsíčně. Její zaměstnavatel jí pak donutil uzavřít novou smlouvu a místo hodinové mzdy jí vyplácí 40 centů za každý zpracovaný hovor. I když v práci sedí šest dní v týdnu, nedostane se ani na 1000 euro za měsíc.

Šíření podobných případů, ilustrujících drsné podmínky ve velké části pracovního trhu, se v posledních měsících stalo široce diskutovaným tématem německé společnosti.

„Politici udělali z práce komoditu, se kterou se zachází jako s koňským masem,“ napsal komentátor týdeníku Stern v narážce na skandál kolem nastavování hovězího masa koninou, které bylo objeveno v řadě evropských zemí.

Nezaměstnanost se v Německu pohybuje u 20letého minima, pracovníci automobilového průmyslu se těší z velkých odměn, avšak prakticky denně se v médiích objevují obvinění z vykořisťování pracovníků na málo kvalifikovaných pozicích.

Německý pracovní trh byl zásadním způsobem reformován v roce 2005, za vlády sociálnědemokratického kancléře Gerharda Schrödera. Od té doby nezaměstnanost klesla z 12 % na současných 6 %, změnila se však struktura trhu práce. Počet klasických plných úvazků se zdravotním a sociálním pojištěním za posledních 8 let vzrostl o 7 %. U atypických míst došlo k téměř 20% nárůstu. Německo nyní registruje 7,4 milionu miniúvazků, jejichž mzda, která se nedaní, nepřevyšuje 450 euro měsíčně. Nově také přibylo 900 tisíc pracovních míst s úkolovou mzdou, po vzoru Sabriny.

Odbory zastupující zaměstnance v sektoru pohostinství a služeb lobbují za zavedení federální minimální mzdy 8,5 euro za hodinu, avšak vláda tlaku odolává argumentem, že by se tím narušil tradiční a osvědčený systém mzdového vyjednávání mezi odbody a svazy zaměstnavatelů, do něhož nezasahují politici.

Po zemských volbách v Dolním Sasku se sociálnědemokratické SPD a Zeleným podařilo ve Spolkové radě, horní komoře federálního parlamentu, získat většinu, čehož obě strany hodlají využít k prosazení minimální mzdy. Dostávají tak pod tlak kancléřku Angelu Merkelovou, jejíž křesťanští demokraté jsou pro zavedení minim v jednotlivých sektorech, avšak dosud naráželi na odpor koaličních partnerů z FDP. I podnikatelsky orientovaná FDP ale podle všeho mění názor.

Podle údajů Eurostatu se hůře placená pracovní místa na celkové zaměstnanosti podílí z 22 %, což je 5 % nad průměrem EU a o 2 % víc než v roce 2005. Podobný poměr panuje v relativně méně rovnostářské Velké Británii. V Rumunsku, které se stalo epicentrem skandálu s koňským masem, přesahuje podíl málo vydělávajících 25 % pracovní síly.

„Sektor nízkých mezd pomáhá lidem s nízkou kvalifikací najít si práci. Pokud ale tito zaměstnanci nedostanou šanci posunout se výš a uváznou v nezajištěných pracovních podmínkách, zaděláme si na skutečné sociální problémy,“ tvrdí Eris Thode z Bertelsmannovy nadace.

Podle odhadů státního Institutu pro pracovní trh a zaměstnanost je třetina lidí zaměstnaných v německých barech a restauracích a čtvrtina prodavačů v obchodech na částečném úvazku s téměř neregulovanými smluvními podmínkami. Kancléřka Merkelová chce vytvoření dvojích standardů na trhu práce zabránit s pomocí sektorových minimálních mezd. Ty už platí v několika odvětvích a vztahují se například na 600 tisíc pracovníků ve stavebnictví a bezpečnostních službách.

Firmy ale varují před zaváděním minim v dalších sektorech, jelikož jim tak hrozí růst nákladů. Opatrnost radí i levicově zaměřený ekonomický institut DIW. „Pokud se pro to politici rozhodnou, postupoval bych obezřetně. 8,5 euro na hodinu je podle mě příliš. Lepší by bylo začít na 7 eurech a počkat, co se stane,“ tvrdí Karl Brenke z DIW. Podíl hůře placených míst se podle něj od roku 2006 drží na stabilní úrovni a počet lidí v úkolové mzdě loni meziročně klesl.

(Zdroje: FT, DIW, Spiegel)


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
19.04.2024
17:46Jak na DIP? A na čem čeští investoři letos nejvíce vydělali? Zjistěte na webináři Patrie v úterý 23. dubna od 16:00
17:18Celkový akciový optimismus na úrovních z let 2001/2002. Posouvá se základní psychologické nastavení investorů?
16:46Poptávka po bezpečí slábne, ale investoři se zpět do akcií nehrnou  
16:37Český státní dluh v 1. čtvrtletí vzrostl o 109,9 mld. Kč na 3,221 bilionu Kč
14:31SAB Finance a.s.: Průběžné hospodářské výsledky za leden–březen/2024
13:24Perly týdne: Akcie a zlato za poslední desetiletí a co (ne)čekat od Applu i celého trhu
12:48Reuters: Německá vláda mírně zvýší odhad letošního růstu ekonomiky
11:24Jakub Blaha: Konec transparentnosti Netflixu zastínil obzvlášť dobré výsledky  
10:58Páteční dopoledne je červené, po přestávce se do hry opět vložil Blízký východ  
9:25Netflix reportoval nejlepší první kvartál od roku 2020. Překvapil počtem předplatitelů
9:07Rozbřesk: Proč je česká koruna odolnější vůči silnému dolaru?
8:43Akciové trhy zrudly pod tíhou obav z konfliktu na Blízkém východě, Netflix překvapil vysokým počtem platících uživatelů  
6:03Evercore: Hlavním příběhem je mimořádná odolnost ekonomiky
18.04.2024
22:02S&P 500 poklesl popáté v řadě; investoři čekají na Netflix  
17:45Růst cen akcií a cena za riziko
17:23DJIA dnes v čele a ECB se od Fedu neodpoutá  
15:59Deloitte: Cena nájemného v prvním čtvrtletí vzrostla o procento na 295 Kč/m2
15:20Lee: I kdyby sazby šly letos dolů jen jednou, pro akcie by to stále bylo dobré prostředí
12:56Vasle: Rozdílná měnová politika ECB a Fedu má své limity
11:52Výhled TSMC překonal odhady díky podpoře poptávky po AI čipech

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
Nebyla nalezena žádná data