Americký prezident Barack Obama podepsal nařízení, kterým se omezují plánované federální výdaje. Do konce září tak budou muset jednotlivá ministerstva a další státní organizace seškrtat zhruba 85 miliard dolarů. Obama se do poslední chvíle snažil této situaci zabránit, s republikány se ale nedokázal dohodnout na oboustranně přijatelném řešení, jak výdaje snížit.
Oficiálně tak začal platit takzvaný sekvestr, tedy automatické výdajové škrty, které zasáhnou celou státní správu. Vláda už avizovala, že bude muset zkrátit pracovní dobu některým státním zaměstnancům, protože je nemá z čeho zaplatit. Méně peněz bude na obranu, zdravotnictví, vzdělání, ale i na běžnou státní agendu.
Obama nařízení podepsal v pátek večer (v sobotu časně ráno SEČ), tedy hned první den po vypršení lhůty pro dohodu. O snížení výdajů se mělo rozhodnout už do konce loňského roku, politici se ale tehdy dokázali shodnout pouze na zvýšení některých daní a lhůtu pro dohodu o snížení výdajů prodloužili do konce února. V pátek měl prezident a Kongres poslední šanci se domluvit, to se ale nestalo.
Škrty se nedotknou jen hrstky státních zaměstnanců, především vojáků v aktivní službě. Ušetřeny budou také státní programy na boj s chudobou a na pomoc lidem s nejnižšími příjmy.
Nejvíce pocítí škrty Pentagon, na který připadá zhruba polovina z celkové částky. Ministr obrany Chuck Hagel k tomu řekl, že snížením jsou ohroženy všechny mise. Vláda varovala i před možnými dlouhými frontami na letištích, protože bude muset omezit počet bezpečnostních zaměstnanců, před nedostatkem masa kvůli zpomalení činnosti úřadu pro kontrolu bezpečnosti potravin či před propouštěním ve školách a před dopadem na údržbu národních parků.
Analytici upozorňují, že jako procento celkových ročních vládních výdajů, které činí 3,7 bilionu dolarů, je současné omezení velmi malé. Škrty se však nedotknou současných programů pro pomoc v nouzi, takže je příliš nepocítí příjemci státní pomoci, ale hlavně zaměstnanci státu. Americká vláda je největším zaměstnavatelem, po celé zemi má zhruba 2,7 milionu zaměstnanců. Kvůli nižším výdajům více než 800.000 zaměstnanců zřejmě bude muset přistoupit na kratší pracovní dobu s nižším příjmem. Nezávislý rozpočtový výbor Kongresu odhadl, že v roce 2013 zanikne 750.000 pracovních míst.
Mezinárodní měnový fond odhadl, že úsporná opatření by mohla zpomalit růst americké ekonomiky nejméně o půl procentního bodu. Vzhledem k tomu, že americká ekonomika nabírá dech, ale úsporná opatření růst ekonomiky příliš nezbrzdí. MMF v současné době předpokládá, že americká ekonomika letos vykáže dvouprocentní růst.
Škrty v objemu 85 miliard dolarů se budou zavádět postupně ode soboty až do konce fiskálního roku, což je 30. září. Pak nastoupí druhá část škrtů v objemu až 1,2 bilionu dolarů, která se bude postupně zavádět v dalších deseti letech. Během celé té doby ale mají republikáni a demokraté možnost se dohodnout na jiném, oboustranně přijatelném řešení.
Spor o výdajové škrty není zřejmě posledním sporem mezi Bílým domem a Kongresem ovládaným republikány. V květnu bude Kongres rozhodovat o zvýšení úvěrového limitu vlády, tedy o stejném problému, který před dvěma roky vyústil v zákon stojící za současnými výdajovými škrty. Pokud by Kongres neumožnil zvýšení limitu, mohly by se Spojené státy poprvé v historii dostat do platební neschopnosti.