Situace na trhu práce se od července poněkud stabilizovala, letošní růst hrubého domácího produktu ČR mírně nad 1,5 % ale ke snížení nezaměstnanosti nestačí. Koncem roku 2011 by pak měla její míra ve srovnání s letošním rokem klesnout o 0,3 na 7,3 % (podle metodiky Českého statistického úřadu), respektive na 8,7 % podle Ministerstva práce a sociálních věcí. Uvádí to analýza České bankovní asociaceVybrané problémy a vyhlídky trhu práce, kterou připravili členové Vědeckého grémia ČBA Vladislav Flek, David Marek, Luděk Niedermayer a Pavel Sobíšek ve spolupráci s firmou Deloitte CR.
Dědictví z minulosti
Autoři analýzy upozorňují, že český trh práce pociťuje vážné problémy a deformace od transformace ekonomiky na počátku 90. let minulého století. Ty dál narůstaly, nebylo to ale příliš zřejmé – vždyť v letech 1990-1995 činila míra nezaměstnanostiv zemi jen 1-4 %. Bylo však zrušeno více než půl milionu pracovních míst. Zaměstnanost tak klesla o 10 %. Podstatně (o 270 tisíc) se snížila zaměstnanost žen a pracujících důchodců - čtvrt milionu jich odešlo do penze. Dalších 100 tisíc pracovníků odešlo do předčasného důchodu.
Výrazná devalvacečeské koruny, cenové liberalizace a mzdové regulace navíc vytvořily v první polovině 90. let „mzdový polštář“, který vlastně představovalo šokové snížení průměrné reálné mzdy asi o 30 %. Prudce tak klesla cena práce a podniky nemusely příliš propouštět. Část lidí navíc přešla do nově vznikajícího soukromého sektoru. Nic nás tedy příliš nenutilo ke změnám.
Jak konstatoval Luděk Niedermayer z poradenské firmy Deloitte, míra nezaměstnanosti je v ČR na poměry EU průměrná, totéž platí i u ochrany českého pracovního trhu. Působí to dojmem, že není jeho reforma potřeba. Problém ovšem představuje dlouhodobá (strukturální) nezaměstnanost.
V době recese se počet nezaměstnaných logicky zvýšil. Produktivita práce v Česku přitom dokonce mírně vzrostla, upozornil hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Bylo to však na úkor zaměstnanosti - jak propouštění, tak zkracování pracovní doby.
Nevýhodou ČR je i nepříznivý demografický vývoj. Jak uvedl hlavní ekonom Patria Finance David Marek, má počet práceschopného obyvatelstva dál klesat, což by mělo vést ke snížení tempa hospodářského růstu země. Zatímco v poslední dekádě česká ekonomika v průměru rostla o 3,4 % ročně, v letech 2015-2020 by mohl tento růst činit necelá dvě procenta. Nic se na tom podle Marka příliš nezmění ani pokud bude demografický vývoj České republiky příznivější, nebo k nám přijde více imigrantů. Nedá se ani počítat s tím, že k poklesu nezaměstnanosti výrazněji přispěje snižování počtu pracovníků v produktivním věku.
Autoři analýzy proto vidí (nijak originálně) řešení ve větší pružnosti na trhu práce. „Nevíme, jaké změny připravuje v souvislosti s novelou zákoníku práceMinisterstvo práce a sociálních věcí. Podle našeho názoru však není hlavním problémem otázka propouštění zaměstnanců bez udání důvodu, jak soudí řada zaměstnavatelů, ale především snížení nákladů na jejich případné propouštění. Ty jsou ve srovnání se zeměmi EU v ČR neúměrně vysoké,“ uvedl Niedermayer.
Tento fakt odrazuje zaměstnavatele i v době ekonomického růstu od přijímání nových pracovníků, což je podstatné zejména v současnosti, kdy ekonomika zvolna míří z recese.
Podobně jako další tvůrci analýzy proto klade Niedermayer důraz na větší pružnost trhu práce. V praxi to znamená podporu zkrácených pracovních úvazků a tzv. kont pracovní doby (nerovnoměrné rozložení pracovní doby podle potřeby zaměstnavatele) a možnost jejich prodloužení na 12 měsíců, což je podle Niedermayera optimální délka.
Analýza poukazuje také na rozdílný vliv regulace na různé subjekty. Když mají například malé firmy platit část nemocenskéza zaměstnance, může to pro ně být daleko větší problém, než pro ty velké. Doporučuje také změny v aktivní politice zaměstnanosti a zvýšit podíl čisté mzdyna celkových pracovních nákladech pro zaměstnance. Zmiňuje se rovněž o zpřísnění režimu nastavení odvodů a daní pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Jde hlavně o paušální výši nákladů, které si mohou účtovat některé OSVČ. Analýza pak rozebírá výhody a nevýhody zaměstnaneckého poměru a OSVČ.
Zmíněný materiál rozebírá český trh práce především z ekonomického hlediska, což na první pohled připomíná spíše stranu zaměstnavatelů. Opatření, která autoři analýzy navrhují, se nemusí leckomu příliš líbit. Je snad nicméně přece jen lepší mít zkrácený pracovní úvazek, než zcela přijít o práci. Při diskusi o výdajích a postavení OSVČ si lze zase položit otázku, kolik z nich by skutečně začalo dobrovolně podnikat, kdyby měli jinou možnost zaměstnání.
Celou analýzu, včetně srovnání s jinými státy, najdete na webové adrese: www.czech-ba.cz.
Byli jste někdy zaměstnáni na částečný úvazek nebo jste pracovali na základě konta pracovní body? Jaké s tím máte zkušenosti? Podělte se s námi o ně!
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
23. 11. 2010 7:49, Pavel
Snížit? Opravdu máte na mysli snížení nezaměstnanosti? Není pochyb o tom, že se zvýší. Ano, můžeme zavést evidenční omezení, že nezaměstnaný se dejme tomu po třech měsících vyřadí z evidence - ze statistiky vypadl, ovšem nezaměstnaným zůstal. Nezaměstnanost se dá snížit pouze růstem ekonomiky. Škrty, tedy naprostá většina z nich způsobí dominový efekt snížení spotřeby a tím i ekonomické výkonnosti, což způsobí další zvýšení nezaměstnanosti. Anebo jsem přehlédl nějaké smysluplné snažení o nastartování ekonomického růstu?
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
23. 11. 2010 8:26
Citace - Pavel / 23.11.2010 07:49
Pindáš a sám žádné řešení nemáš. Klasickej čecháček.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (13 komentářů) příspěvků.