http://cs.wikipedia.org/wiki/Syndrom_skupinov%C3%A9ho_my%C5%A1len%C3%AD
Syndrom skupinového myšlení (angl. Groupthink) je způsob myšlení jednotlivců, úmyslně odpovídající zachování shody ve skupině. Skupinové myšlení v zájmu shody skupiny potlačuje nezávislost rozhodování jedince a jeho samostatnost, dochází k tlaku na uniformitu a sebecenzuře. Soudržnost a solidarita ve skupině se stává důležitějším než reálné zvažování faktů. Groupthink může způsobit, že skupina (typicky výbor nebo velká organizace) učiní špatná nebo nerozumná rozhodnutí, o kterých by každý člen mohl individuálně usoudit a zvážit, že nejsou moudrá.
Obsah
1 Syndrom skupinového myšlení podle Irvinga Janise
1.1 Příčiny
1.2 Symptomy
2 Předcházení syndromu skupinového myšlení
3 Související články
4 Reference
Syndrom skupinového myšlení podle Irvinga Janise
Irving Janis analyzoval řadu rozhodnutí americké zahraniční politiky z let 1940 až 1970 a dospěl k závěru, že v mnoha případech se objevilo skupinové myšlení. Groupthink ovlivnil hlavně neúspěšný pokus o invazi amerických jednotek na Kubu v Zátoce sviní, dále taky bombardování v Pearl Harbor, vietnamskou válku.
Groupthink, skupiny souhlasí se sledováním cílů, se kterým jednotliví členové nesouhlasí. To fascinuje výzkumníky v poli sociálních věd. Důvod pro tuto fascinaci je, že se zdá, že tyto teorie vysvětlí sledované chování jednotlivců a skupiny v mnoha společenských kontextech. Například, invaze v Zátoce sviní se jeví jako archetyp groupthink jevu. Výzkumníci poznamenávají, že rozhodnutí vykonat tuto katastrofální vojenskou kampaň bylo děláno s téměř jednomyslnou dohodou presidenta J. F. Kennedyho a jeho poradců. Tito poradci byli, téměř bez výjimky, v podstatě velmi podobní prezidentovi: bohatí, bílí muži z privilegovaných rodin a mající univerzitní vzdělání. Generál David M. Shoup, tehdejší velitel námořní pěchoty, předpovídal neúspěch a obrovský počet obětí při invazi a žádal prezidenta, aby se do toho nepouštěl. Shoupova odborná rada byla ignorována skupinou a skupinové rozhodnutí začít s invazi skončilo s katastrofálními výsledky.
Taková dysfunkční patologie ve skupinách je známý společenský jev a všechny skupiny by měly automaticky vyžadovat kroky pro to, aby se mu vyhnuly. Tyto kroky obecně obsahují zahrnutí jednotlivců s různorodými zázemími v rozhodovacím procesu a ostře sebekritický pohled jednotlivců. Skupiny tak obecně učinily lepší rozhodnutí než homogennější skupiny a obecně se dá mluvit o schopnosti produkce kvalitnejších rozhodnutí, která zabrání takovému neštěstí, jaké se stalo v souvislosti s invazí v Zátoce sviní.
Příčiny
Tento fenomén se však netýká jenom politických rozhodnutí a může se vyskytnout v mnoha různých situacích. Podle Janise může nastat vždy, když jsou splněné předcházející podmínky, které pravděpodobně groupthink povzbudí:
Vysoký stres, vnější hrozby a nízká naděje na lepší řešení než nabídl vůdce
Vysoká skupinová soudržnost
Přesvědčivá síla vůdce skupiny
Izolace skupiny od informací zvnějšku
Skupina je pod tlakem, protože k rozhodnutí je třeba dojít rychle
Sociální psycholog Clark Mccauley definoval tři příčiny vzniku skupinového myšlení:
Direktivní vůdce
Stejnorodost členského sociálního zázemí a ideologie
Izolace skupiny od vnějších zdrojů informací a analýzy
Symptomy
Jeho osm symptomů svědčících o syndromu skupinového myšlení:
Iluze nezranitelnosti
Nepochybná víra ve vlastní morálku skupiny
Racionalizace, kolektivní odůvodnění rozhodnutí skupiny
Sdílené stereotypy a pohledy zvláště na oponenty, vnímání oponenta jako slabého, neschopného
autocenzura; členové odepřou kritiky, žádný se neozve na protest, protože se všichni tváří, že souhlasí
Iluze jednomyslnosti (vidět falešnou shodu), to že nikdo neodporuje podporuje rozhodnutí skupiny
Směrovat tlak na disidenty, aby se přizpůsobili
Samozvaní členové chrání skupinu před negativními informacemi
Jeho sedm příznaků rozhodnutí ovlivněného skupinovým myšlením:
Neúplný přehled alternativ
Neúplný přehled cílů
Opomenutí prozkoumat rizika přednostního výběru
Opomenutí znovu hodnotit zpočátku zamítnuté alternativy
Slabé vyhledávání informací
Výběrová zaujatost ve zpracování dostupných informací
Opomenutí přijít na náhradní plány
Předcházení syndromu skupinového myšlení
Nestranný vůdce
Přítomnost pozorovatelů
Práce ve skupinách
Heterogenní složení skupiny
K finálnímu rozhodnutí dospět až na dalším setkání
Mechanismus, kteří konzultanti managementu doporučují pro vyhnutí se syndromu skupinového myšlení, má umisťovat zodpovědnost a autoritu pro rozhodnutí do rukou jediné osoby, která učiní rozhodnutí soukromě s možností obrátit se k jiným pro radu. Jiní radí, že jednotlivec, který vzal roli odporování s některými návrhy, tzv. ďáblův advokát, způsobuje, že je více pravděpodobné, že jiní jednotlivci předloží jejich vlastní myšlenky, poukáže na chyby v jiných a redukuje stigma spojené s tím, který na sebe vzal negativní postoje.
Anonymní odezva přes krabici návrhů nebo online rozhovor byla přijatá jako užitečný lék na syndrom skupinového myšlení. Zápor nebo nesouhlasné názory v návrzích mohou být představovány bez nějaké identifikace jedince jinými. Tak je chráněn sociální kapitál skupiny.
Další možností je, že každý účastník ve skupině si vylosuje kartičku. Na dvou je napsáno, že mají “nesouhlasit”, ostatní jsou prázdné. Osoby musí nesouhlasit jestliže to kartička určí (jako ďáblův advokát), nikdo nemůže vědět, jestli jiná osoba vysloví nesouhlas, protože také přijala kartičku s označením “nesouhlasit” nebo proto, že vyslovuje pravdivě svůj názor. Také, jako s ďáblovým advokátem, tam existuje možnost, že osobní převzetí této role podporuje způsob pohledu na problém, který by neměli, kdyby nebyli v této roli, což podporuje tvořivé a kritické myšlení.
Alternativou syndromu skupinového myšlení je formální shoda rozhodovacího procesu, který pracuje nejlépe ve skupině, jejíž cíle jsou spíše kooperativní než soutěživé, kde je možné vybudování důvěry a kde účastníci jsou ochotní se učit a používat pomocné znalosti.
Související články: konformita
Reference
Hayesová, N. (2003). Základy sociální psychologie. Praha: Portál, s.r.o.
king
