Vzestup cen uranu ze tříletých minim začíná ztrácet na tempu. K ochabování rally, která se rozjela loni na podzim, přispívá zejména nejistá situace v Japonsku, jehož vláda letos pravděpodobně drtivou většinu jaderných reaktorů ponechá mimo provoz.
Kotace uranu na světových trzích se pohybují na 42 dolarech za libru (0,45 kg), tedy 6,8 % pod úrovní z loňského prosince, kdy volby v Japonsku vyhrála Liberálně demokratická strana (LDP) Šinzó Abeho. Během měsíce před volbami komodita posílila o 12 % v naději, že Abe po vítězství zreviduje politiku nulového spoléhání se na jádro předchozí vlády.
Katastrofa ve Fukušimě z roku 2011 poznamenala jadernou energetiku v globálním měřítku. Japonsko, v době havárie třetí největší producent energie z jádra, pozastavilo provoz téměř všech svých bloků. K plošnému zavírání elektráren došlo také v Německu, Itálie zrušila plánovanou výstavbu několika bloků, Belgie se jádra do budoucna zřekla úplně.
LDP se sice po volbách zavázala co nejvíc odstavených reaktorů spustit, tamní regulační úřad ale pravděpodobně letos žádné povolení k obnovení provozu nevydá. Momentálně je vypnuto 48 z 50 reaktorů v Japonsku. Před opětovným spuštěním musí splňovat přísnější bezpečnostní standardy.
Oddálení znovunastartování japonských jaderných kapacit poškodí těžaře uranu z Austrálie, Kanady či Namibie, a bude naopak dobrou zprávou pro exportéry zkapalněného zemního plynu (LNG) jako Katar, kteří po výbuchu ve fukušimské elektrárně pomohli překlenout deficit ve výrobě elektřiny.
Podle prognózy švýcarské banky by uran měl v létě stát kolem 48 USD za libru, což bude pro tuto část roku nejnižší cena za poslední tři roky. Zatímco těsně před Fukušimou se libra uranu prodávala za 70 USD, v posledních měsících cena osciluje v pásmu 40-45 USD. Podle expertů se těžba v řadě dolů nevyplácí a pro dosažení rozumné úrovně ziskovosti by se kotace měly vrátit na 75-80 USD za libru. V roce 2007, kdy se na uranovém trhu nafoukla bublina, se kotace vyšplhaly až ke 150 USD. Podle mediánu pěti analytiků oslovených agenturou Bloomberg, by se cena ve 2Q13 měla pohybovat kolem 47,5 USD.
Podle Světové jaderné asociace (WNA) japonská poptávka po uranu (přepočtená ze spotřeby palivových tyčí) v roce 2010 činila 8000 tun. Loni klesla na 4636 tun. Deset největších energetik v zemi nyní z jádra vyrábí jen 2,1 % výstupu elektřiny. V únoru 2011 to bylo 27 %.
Dovoz zemního plynu vychází Japonce draho a zatěžuje zahraničně-obchodní bilanci. Ta se v zemi, známé dlouhá desetiletí jako exportní velmoc, od roku 2011 pohybuje stabilně v záporném teritoriu. Za 87,3 mil. tun LNG importovaného v loňském roce Japonsko zaplatilo 63 mld. USD. Při ceně 16,7 USD za milion britských termálních jednotek si země připlatila až šestinásobek oproti spotřebitelům ve Spojených státech, kde plyn zlevnil díky břidlicové revoluci.
Japonský regulační úřad pro jadernou energetiku dosud nerozhodl, jak by měl vypadat nový proces schvalování provozních licencí odstavených bloků. Opoždění revize pravidel, která budou vydána pravděpodobně v létě, podle provozovatelů elektráren znemožní nastartování některých bloků už letos. Regulační úřad zatím eviduje žádosti o restart šesti reaktorů. Některé energetiky se kvůli špatné finanční situaci chystají prodávat skladové zásoby uranu.
Podle Nicholase Brownea ze singapurské pobočky Wood Mackenzie by oživení japonské jaderné energetiky mohlo trvat tři roky. I pak ale výkon reaktorů dosáhne pouze poloviny předfukušimské úrovně, jelikož kvůli stáří některých bloků už jejich spuštění nebude možné.
Premiér Šinzó Abe v únoru prohlásil, že Japonsko bude muset nelehkou situaci v energetice řešit dalšími úsporami, zefektivněním spotřeby a důrazem na obnovitelné zdroje. Úlevou pro zemi, která je vysoce závislá na dovozech energetických surovin, by mohl být plyn uzavřený v ledových krystalech uložených pod mořským dnem. Zahájená experimentální těžba plynu z hydrátů metanu, jehož světové zásoby by podle různých odhadů mohly až desetinásobně přesahovat známé zásoby fosilních zdrojů na Zemi, by mohla do komerční fáze naběhnout během několika let.
Ložisko, kde Japonci zkušební těžbu uskutečnili, se nachází v mořském příkopu Nankai asi 50 kilometrů od japonského hlavního ostrova Honšú. Podle dosavadních odhadů se jen v oblasti příkopu Nankai nachází nejméně 1,1 biliónu m3 plynu, což by Japonsku vydrželo na 12 let spotřeby. Velký otazník ovšem visí nad náklady extrakce. Ty se podle jednoho odhadu pohybují kolem dvojnásobku ceny dovozu LNG. Podobná situace nicméně panovala na začátku rozvoje těžby plynu z břidlic.
Fukušima a následná reakce řady rozvinutých ekonomik neovlivnily plány na rozvoj jaderných kapacit nastupujících hospodářských velmocí, zejména Číny, Indie, Jižní Korey a také Ruska. Ve světě je momentálně ve výstavbě 62 reaktorů, mnoho dalších je ve fázi plánování. Odhad růstu výroby z jaderných zdrojů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) pro následujících 20 let se pohybuje v poměrně širokém spektru 35 % až 100 %. Sdružení jaderných energetiků WNA v daném období počítá s 60% růstem poptávky po uranu.
Čína, bojující s dalekosáhlým znečištěním životního prostředí, v listopadu opět začala vydávat licence k novým reaktorům. Během několika měsíců byly schváleny čtyři bloky, které se přidají k 29 již budovaným. V zemi je nyní naplánováno či rozestavěno 34 % celosvětově plánovaných nových kapacit. Spuštěných je zatím 16 reaktorů.
„Dlouhodobý výhled pro cenu uranu je mnohem příznivější,“ uvádí se ve výroční zprávě uranového těžaře Energy Resources of Australia, vlastněného společností . Poptávku bude prý táhnout výstavba nových bloků v Číně, Jižní Korey, Spojených státech, Rusku, Indii a dalších zemích.
(Zdroje: Bloomberg, Reuters, WNA, IAEA)