Vkladatelé u kyperských bank v rámci schváleného plánu mezinárodní pomoci za 10 miliard eur přijdou zhruba o 40 procent svých velkých vkladů. Od původně plánovaného dopadu i na pojištěné vklady do výše 100 tisíc eur sice představitelé eurozóny po vlně kritiky rychle ustoupili, stále se však mluví o nebezpečném precedentu.
V evropském parlamentu nadto zazněly plány, podle kterých by s vklady v bankách nad pojištěnou hranici 100 tisíc eur bylo nakládáno ve stejné rovině, jako s investory banky, tedy by byly použitelné na sanaci banky v případě jejích potíží. Paniku vyvolala nedávná slova šéfa Euroskupiny Jeroen Dijsselbloema o tom, že k restrukturalizaci bank budou muset přikročit i další země měnové unie, zejména ty, kde je bankovní systém podobně přebujelý vůči rozsahu ekonomiky a opět budou muset tíhu nést i věřitelé bank.
Dijsselbloem dokonce zprvu přímo naznačil Lucembursku, Maltě a Slovinsku, že mají omezit velikost svých bank dříve, než se dostanou do potíží. Po několika hodinách a kritikách z oficiálních míst se ale Dijsselbloem interpretaci svých slov pokusil zmírnit s tím, že Kypr je zvláštní případ s neobyčejnými výzvami a řešení tamních problémů rozhodně nebude použito jako šablona do budoucna.
Komentátoři nyní hledají paralely s dopady přebujelého bankovního systému na zaznamenané krize ekonomik Irska a Islandu. Čelní představitelé dotčeného Lucemburska, Malty a Slovinska samozřejmě jakékoliv podobnosti rezolutně odmítají.
Jednorázové zdanění vkladů v kyperských bankách prosazoval Mezinárodní měnový fond, ale před prvotní dohodou z poloviny března jej odmítali jak zástupci kyperské vlády, tak i Evropská komise. Obávali se totiž, že kromě rizika hromadného vybírání vkladů takový krok může být vnímán i jako precedens pro další případné pomoci ohroženým zemím eurozóny a mohl by oslabit důvěru investorů v těchto ohrožených zemích. Nakonec to ale byli právě ministři financí eurozóny, kteří s požadavkem na zapojení (nejprve dokonce všech) vkladatelů přišli.
Krizová situace na Kypru z posledních týdnů v očích investorů narušila vizi stále se lepšící politické i ekonomické situace v eurozóně. Svědčí o tom oslabení eura na nová letošní minima a škobrtnutí rally na akciových trzích.
Co znamená kyperská krize pro budoucnost eurozóny? Hlasujte v nové anketě ZDE!
Vše k tématu Kypru si přečtěte v prolinku obrázku:
