Dnes je pátek, konec pracovního týdne, téměř konec měsíce. Současně je dnes tzv. Velký pátek, na který podle Bible připadlo ukřižování Ježíše a pro křesťany tak do finální fáze vstupují jedny z nejdůležitějších svátků v roce - Velikonoce. "Kauza Kypr" pomalu opouští přední stránky novin a i když nechci potenciální význam těchto událostí jakkoliv bagatelizovat, přeci jenom si zase na pár dní zasloužíme trochu klidu. Navrhuji proto vynechat z těchto 333 slov témata ekonomická a podívat se na dva příběhy, které by Vás snad mohly naplnit jistou dávkou optimismu.
Konec března je spojen s povinností odevzdávat daňové přiznání za předchozí rok. Patřím v tomto ohledu k pečlivým poplatníkům, a proto na finanční úřad mířím s příslušnými formuláři již v polovině měsíce. Jaké bylo moje překvapení, když mi dva dny po jejich odevzdání zazvoní telefon a na displeji se objeví "neznámé číslo". Na druhém konci linky byla milá dáma z "mého" finančního úřadu s tím, že je moje správkyně daně, v předstihu si prochází jí příslušná daňová přiznání a v mém případě zjistila, že jsem některé údaje nevyplnil úplně správně, a pokud bych to tak nechal, odevzdal bych na daních zbytečně moc.
Na chvíli jsem přestal dýchat - finanční úřad mě vyzývá, abych státu neodevzdával zbytečně peníze navíc? Z novin by člověk totiž snadno získal pocit, že finanční úřady jsou cosi jako biřici páně Kalouska a pokud jim někdo "proklouzne" mezi prsty, je to jenom neuvěřitelně šťastná shoda náhod. A ono ne - oni i na finančním úřadě pracují lidé, kteří přemýšlí hlavou, neztratili ještě lidský rozměr a uvědomují si, že jsme v konečném účtování všichni na jedné lodi....
Dva dny nazpátek jsem zaznamenal zprávu, že golfista Tiger Woods je po dvou letech opět nejlepším hráčem světa. Mám ještě v živé paměti, jak od něj po provalení mimomanželské aféry dávali sponzoři houfně ruce pryč a snažili se tvářit, že s takovým záletníkem nikdy nic společného neměli. Co myslíte, přilezou teď po kolenou zpátky? Kdo jsi bez viny, hoď...