Rumunská vláda se musí vyhnout přeplácení investorů do obnovitelných zdrojů energie, oznámil dnes tamní Národní regulační orgán pro energetiku (ANRE). Kromě konkrétně navrženého snížení podpory nových „zelených“ energetických zdrojů je přitom ve hře i snížení maximální výkupní ceny zelených certifikátů, což by dolehlo i na výnosy dřívějších velkých investic energetik, mezi kterými figuruje i .
Obnovitelné zdroje jsou v Rumunsku podporovány skrze systém takzvaných zelených certifikátů. Producenti energie z obnovitelných zdrojů v Rumunsku dostávají za každou megawatthodinu určitý počet certifikátů, který podle typu zdroje určuje zákon. Právě tento zákon by se měl podle návrhu rumunského regulátora změnit, a to možná již od poloviny letošního roku.
Zatímco dosud rumunská vláda při investici do větrných elektráren garantovala 2 zelené certifikáty za 1 MWh, nový návrh počítá se snížením nároku o čtvrtinu jen na 1,5 certifikátu. V případě solárních elektráren by pokles měl být dokonce z 6 na 3 certifikáty. U malých vodních elektráren by potom podpora měla klesnout ze 3 na 2,3 certifikátu za každou vyprodukovanou megawatthodinu.
Snaha rumunského regulátora o omezení podpory obnovitelných zdrojů má stejné politické kořeny jako obdobné snahy v Bulharsku nebo České republice. Rumunsko v letošním roce zvyšovalo ceny elektřiny pro koncové spotřebitele o 10 procent, přičemž 4 procentní body byly důsledkem štědré podpory obnovitelných zdrojů. Celkové náklady na podporu obnovitelných zdrojů ze strany spotřebitelů v letošním roce dosahují asi 500 milionů eur, uvedl tento týden pro agenturu Bloomberg ministr pro energetiku Constantin Nita s tím, že „je to pro Rumuny“ příliš velká cena. Vláda se proto zařekla, že podporu obnovitelných zdrojů energie sníží.
Možný dopad i na dřívější investice?
Rumunské zákony ale kromě garantových přídělů zelených certifikátů určují také minimální a maximální cenu, za kterou je energetiky nucené produkovat stále větší podíl zelené energie certifikáty nakupují od vlastníků solárních, větrných a dalších elektráren. Dosud bylo toto cenové rozmezí stanoveno na 27 až 55 eur. Podle zatím nepotvrzených informací rumunského deníku Ziarul Financiar by maximální cena zeleného certifikátu měla klesnout na 30 eur, zatímco minimální cena má zůstat beze změny.
Takovéto zúžení cenového rozmezí by citelně zasáhlo i investory, kteří do obnovitelných zdrojů v Rumunsku investovali již dříve. Výkupní cena certifikátů, která je kromě výnosu z prodeje elektřiny samotné hlavním zdrojem návratnosti, by totiž klesla z průměrných 54 eur za kus do úzkého rozmezí 27 až 30 eur, tedy až o 50 procent.
Možnost změny horní hranice cenového rozpětí již před týdnem podle agentury Reuters připustil rumunský ministr energetiky Constantin Nita. Odmítl však specifikovat, kdy by k ní eventuálně mohlo dojít a jak by mohla být významná.
Rumunsko v posledních letech díky štědrému programu podpory obnovitelných zdrojů a stabilnímu proudění vzduchu přilákalo do země hned několik významných investorů. Jedná se potenciálně také o lukrativní trh, neboť Rumunsku má zhruba 22 milionů obyvatel a je členem Evropské unie. Projekty na využití větrné energie v Rumunsku tak vyvíjejí nebo již mají firmy, mezi nimiž je italský (2,56 EUR, -0,20%), španělská Iberdrola, portugalská Energias de Portugal, ale také česká skupina .
se dopadů na stávající projekty nebojí, nové ale již nechystá
Elektrárenská společnost loni v listopadu v Rumunsku zprovoznila větrnou farmu Fantanele a Coegalac o výkonu 600 megawattů. V Evropě jde o největší takové zařízení, které stojí na pevnině, nikoli na moři. Měsíc staré zprávy o možnosti snížení podpory obnovitelných zdrojů ze strany tamní vlády proto akcionáři přijali s nervozitou.
"Zprávu o možnosti snížení podpory OZE v Rumunsku hodnotíme jako mírně negativní pro , jelikož firma loni v zemi vydělala 2,5 mld. Kč (zisk EBITDA) a tento příspěvek k výsledkům by nyní mohl klesnout, uvedl na konci února Tomáš Sýkora, analytik Patria Direct.
Mluvčí energetické skupiny dnes uvedla, že konečná podoba zákona o podpoře OZE v Rumunsku může být jiná než dnešní návrh regulátora. „Toto jsou pouze výsledky monitoringu rumunského energetického regulačního úřadu za rok 2012 provedeného dle stávajícího zákona. Tato zjištění mají sloužit jako podklad vládě pro její případné rozhodnutí o snížení podpory pro nové projekty výstavby obnovitelných zdrojů, realizované až po eventuální aktualizaci tohoto zákona,“ uvedla na dotaz Patria.cz Barbora Půlpánová, mluvčí skupiny .
Mluvčí dále ujistila investory, že ve zprávě rumunského regulátora se jedná se pouze o snížení podpory pro nové projekty v oblasti obnovitelných zdrojů, tudíž se nevztahuje na větrný park Fantanele a Cogealac dokončený na konci minulého roku. Dramatického snížení výkupních cen zelených certifikátů se prý také neobává. „Pro změnu podpory projektů takové velikosti by navíc byly nutné přinejmenším konzultace s Evropskou komisí,“ dodala Půlpánová na dotaz Patria.cz.
Šéf rumunské divize skupiny Jan Veškrna již na konci února upozornil, že zatímco původní plány pro Rumunsko počítaly s výstavbou nových větrných o výkonu 1000 megawatt, nakonec firma zřejmě v Rumunsku postaví „větrníky“ s kapacitou jen 300 MW, a v případě nepříznivého politického vývoje to může být ještě méně. Za důvod Veškrna označil nejistotu ohledně podpory obnovitelných zdrojů ze strany rumunské vlády a silnější potřebu financování rozvojových projektů v České republice.
„Další výstavba větrných parků byla pouze v rovině úvah, nyní se zaměřujeme na polský trh,“ uvedla dnes Barbora Půlpánová na dotaz Patria.cz ohledně osudu původních plánů skupiny ČEZ vystavět v Rumunsku další větrné elektrárny o celkovém výkonu až 1000 MW.
(Zdroj: Ziarul Financiar, Reuters, Bloomberg, ČEZ)