Japonská měna v posledních dnech oslabila na úrovně naposledy viděné před čtyřmi lety. Kombinace radikálně expanzionistické fiskální politiky nového premiéra Šinzó Abeho a slovních intervencí centrální banky (BOJ), nedávno doplněných o rozšířené kvantitativní uvolňování, způsobily pokles kurzu jenu vůči dolaru o 29 % za uplynulých šest měsíců.
Abeho kabinet se spolu s centrální bankou s pomocí tištění peněz a nákupu dluhopisů a akcií snaží zlikvidovat deflaci a nastartovat hospodářský růst. Slabý jen představuje bonus pro exportéry, jelikož jejich produkce je díky tomu v zahraničních měnách levnější, avšak zároveň zdražuje dovozy, zejména energetických surovin, na nichž je země hodně závislá.
Nový japonský guvernér Haruhiko Kuroda se dnes nechal slyšet, že japonská centrální banka v současnosti již přijala všechna „nezbytná“ a „možná“ opatření pro dosažení 2% cíle u inflace. Centrální banka nicméně podle něho bude dále monitorovat potřebu další stimulace pro splnění svého dvouletého plánu. Kuroda uvedl, že BOJ bude také monitorovat kurz jenu a jeho dopad na ekonomiku, nepočítá však s nutností měnit nastavení měnové politiky výhradně kvůli pohybu kurzu.
Nyní se na obzoru jeví další vedlejší účinek, jenž má potenciál zasáhnout celý svět. Někteří japonští investoři se stahují z domácího dluhopisového trhu, který je hlavním cílem nákupů BOJ, a poohlížejí se po výnosnějších alternativách jinde. Řada analytiků očekává, že úprk za hranice povede k dalšímu oslabování jenu. Ten se momentálně drží těsně pod psychologickou hranicí 100 JPY za dolar.
Místo do obligací denominovaných v jenech se prostředky začínají hromadně přesouvat do Evropy, což vede k tomu, že výnosy z dluhopisů některých států klesají na rekordní minima. Navzdory dluhové krizi eurozóny a potížím bank v některých členských státech měnové unie Japonce láká velikost trhu eurových obligací a také relativní stabilita společné evropské měny.
„Je evidentní, že tok peněz z Japonska do zahraničních instrumentů s fixním výnosem vzrost,“ tvrdí Jens Nordvig, hlavní měnový stratég newyorské pobočky (7,22 USD, 6,49%) Securities. Nárůst, vykazovaný hlavně u velkých klientů Nomury, podle něj zintenzivnil po rozhodnutí BOJ o navýšení kvantitativního uvolňování z minulého týdne. „Jedná se o posun historického významu, na který se investoři snaží připravit,“ tvrdí Nordvig.
Efekt agresivní měnové expanze v Japonsku začínají pociťovat finanční trhy po celém světě. Za poslední dny zažilo větší posílení mexické peso, i když páteční neuspokojivá data z amerického pracovního trhu by kvůli propojení americké a mexické ekonomiky nahrávala opačnému vývoji. Výnos desetiletých rakouských státních dluhopisů klesl během dvou seancí o 0,2 %. Na rekordní minima klesly i francouzské, belgické i nizozemské výnosy.
Podle některých analytiků by akce BOJ mohla způsobit globální migraci finančních prostředků v rámci jednotlivých trhů. Velký odliv kapitálu z Japonska by mohl způsobit růst ceny vybraných aktiv a pokles výnosů. To by mohlo vyvolat reakci, v jejímž rámci by se investoři za vyššími výnosy museli přesunout jinam. BOJ se stejně jako Fed pokouší s pomocí nákupů stlačit dlouhodobé úrokové sazby, a povzbudit tak investice a spotřebu. V deflační spirále už ekonomika vězí 15 let.
Ne všichni jsou přesvědčeni, že za výkyvy na měnových a dluhopisových trzích posledních dnů stojí akce BOJ. Mezi ně patří Gavin Redknap z londýnské firmy Nikko Asset Management. „Je příliš brzy na to říct, jestli pohyb kapitálu z Japonska ovlivní měnový trh. Tyto věci by se měly měřit v řádech roků, ne týdnů,“ tvrdí analytik,
V rámci zemí se stabilnější měnou, než je jen, zatím nejvíc profitovaly státy eurozóny, a to dokonce i ty nejvíc zadlužené. Výnosy španělských desetiletých obligací klesly na roční minima, lépe se daří i italským dluhopisům. Pokles zaznamenaly i výnosy ve střední a východní Evropě. Posilování měn v Polsku, Maďarsku a Turecku je taktéž přičítáno krokům BOJ.
Podle zprávy banky (49,39 USD, 1,46%) budou japonští investoři dále přesouvat peníze do francouzských a belgických dluhopisů. Za letošní rok by do zahraničních dluhopisových trhů mohli napumpovat 45 mld. EUR. Analytici odhadují, že BOJ nakoupí o 60 % víc dluhu, než letos vydá vláda v Tokiu, takže investoři budou z trhu dluhopisů vytěsňováni a motivováni k hledání alternativ.
Objem domácích dluhopisů v držení japonských institucí činí podle BOJ 630 bilionů jenů (6,5 bilionu USD). Najít nové úložiště pro zlomek z těchto prostředků bude sice trvat měsíce, ale stěhování by mohlo začít velmi brzy. Japonci v minulosti většinu nových alokací prováděli v prvním fiskálním kvartále, který začíná 1. dubna.
(Zdroje: WSJ, YahooFinance, Trading Economics)