Plynárenský gigant Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě, nejdelší sítí plynovodů, zaměstnává stovky tisíc lidí, vydělává desítky miliard dolarů a v zimě občas nahání hrůzu desítkám milionů Evropanů. Místo investorské Ligy mistrů ale na burze hraje oblastní přebor. Jeho tržní kapitalizace nedávno propadla pod 100 mld. USD, poprvé od finanční krize.
Akcie státem kontrolovaného molocha na moskevské burze za posledních 12 měsíců odepsaly 24 %, zatímco konkurenční a Kremlem taktéž kontrolovaná Rosněfť o 4 % posílila. Gazprom se obchoduje za hubičku. Poměr cena akcie/zisk dosahuje 2,4násobku. Tržní hodnota společnosti nepředstavuje ani polovinu účetní hodnoty jejích aktiv. Pro srovnání, čínský státní těžař CNOOC se obchoduje s poměrem P/E na 8,3násobku a na 1,75násobku účetní hodnoty. Nizozemsko-britský koncern Royal Dutch , s nímž Gazprom uzavřel strategické partnerství pro rozvoj arktických ložisek, se obchoduje za 7,7násobek loňského zisku.
Odliv zájmu investorů má několik příčin. Fakt, že Gazprom je považován za veřejně obchodovatelnou ruku ruského státu, je jednou z nich. Společnost má například rozplánovány či rozestavěny plynovody do Evropy, které by celkovou exportní kapacitu západním směrem zvýšily na 400 mld. m3 ročně. Kontrakty má přitom uzavřeny jen na 160 mld. m3 plynu ročně. Miliardy dolarů musí monopolní vývozce ruského plynu přispívat na zimní olympiádu v Soči.
Další příčina se jmenuje břidlicová revoluce. V důsledku strmého růstu těžby zemního plynu z břidlicových ložisek ve Spojených státech a poklesu jeho cen se tamní energetici začali hromadně odvracet od uhlí, které následně začalo zaplavovat Evropu a vytlačovat z trhu drahý ruský plyn. Provoz paroplynových elektráren v Evropě je za současných podmínek ztrátový. Export Gazpromu do Evropy loni klesl o téměř 10 %. Navíc musel plynárenský moloch přistoupit na slevy na dodávky, a to i retroaktivně. Právě kvůli vráceným platbám za plyn, které za prvních deset měsíců loňského roku dosáhly 133 mld. RUB, se loňský zisk Gazpromu propadl o 37 % na 560 mld. RUB (18 mld. USD). Místo očekávané dividendy v rozmezí 7-8 rublů společnost letos akcionářům navrhuje vyplatit 5,99 rublu na akcii.
Akcionářem je v první řadě ruský stát, jehož zástupci nejsou z hospodářských výsledků energetického šampiona vůbec nadšeni. Management byl opakovaně podroben tvrdé kritice za pomalou reakci na změny na globálním energetickém trhu, zejména na nástup těžby z nekonvenčních ložisek. Ke zlepšení výkonnosti a omezení korupčních praktik vyzval na nedávném 20letém výročí založení společnosti ruský prezident Vladimir Putin. V posledních týdnech důvěru investorů snížilo vyšetřování ruského antimonopolního úřadu, který Gazprom podezřívá z manipulativního zadávání zakázek na potrubí. Kvůli extrémně zadaným parametrům kontraktů se žádný individuální výrobce nemůže s Gazpromem dohodnout přímo, a tak do procesu vstupují prostředníci, jejichž jediným úkolem je naúčtovat si za zbytečnou službu tučnou přirážku. Vláda by ráda posílila dohled nad kapitálovými výdaji společnosti, avšak jejímu výkonnému řediteli Alexeji Millerovi se zatím tlak daří odvracet. A co si Miller myslí o břidlicové revoluci, díky níž Spojené státy během několika let předhonily Rusko v těžbě zemního plynu? „Je to bublina, která brzy splaskne,“ prohlásil top manažer v nedávném rozhovoru do televizní kamery.
Ještě loni situace tak závažně nevypadala. Monopolista vyplatil dividendu za rok 2011 v rekordní výši 8,97 RUB na akcii, jelikož také dosáhl rekordního čistého zisku 44 mld. USD. Letos navržená dividenda znamená 33 % meziroční pokles. Původně přitom management počítal se stejnou částkou pro akcionáře jako loni.
Gazprom se v posledních osmi letech stal vůči akcionářům štědřejší. Zatímco do roku 2004 nevyplácel ani rubl na akcii, poté dividendu postupně zvyšoval. Za rok 2010 už investoři získali téměř 4 RUB na akcii. Management slíbil rozdělit mezi akcionáře alespoň 25 % čistého zisku zaúčtovaného podle ruských standardů.
Analytik společnosti UralSib Alexej Kokin považuje navrženou výši dividendy za zatím poslední ránu pro investory, přičemž rizika příchodu dalších přetrvávají. „Investoři doufají, že vrcholové vedení společnosti bude vyměněno. To je jediná věc, která by mohla zvrátit trend,“ říká Kokin. Jeho kolega Lev Snykov z Greenwich Capital též považuje kvalitu managementu za hlavní překážku růstu ceny akcií. „Gazprom by měl být díky svým aktivům jednoznačně jedním z nejdražších titulů na světě, ale zatím se v energetice řadí k těm nejhůře oceňovaným.“
Podle Andreje Poliščuka z ruské pobočky Raiffeisenbank by v příštím roce mohl Gazprom dividendu zvýšit na 7 až 8 RUB. S větším růstem exportu, a tedy i čistého zisku však nepočítá. Poptávka v Evropě by měla být slabá kvůli hospodářskému útlumu.
(Zdroje: Kommersant, WSJ, Bloomberg, YahooFinance)