O záchranném plánu v hodnotě 23 miliard eur pro Kypr, který byl dojednán v eurozóně, bude prý muset hlasovat ostrovní parlament, a to navzdory původní snaze ho obejít. Podle kyperského listu Kathimerini tak nyní panují obavy, zda poslanci projekt přijmou, protože předchozí odmítli. Ozývají se nicméně hlasy, že parlament si jej potopit netroufnou, protože by přivodili okamžitý bankrot státu a tím pádem ještě větší zchudnutí země.
Potřebu nechat plán ratifikovat zákonodárným sborem připomněl podle kyperské televize RIK generální prokurátor Petros Kliridis, který odkázal na příslušnou část ústavy. Kyperská vláda reagovala prostřednictvím svého mluvčího s nelibostí na vmísení parlamentu do záležitosti kvůli obavám z odmítnutí plánu, případně z průtahů při jeho schvalování. Ubezpečila ale zároveň, že hodlá zajistit, aby veškeré mezinárodní smlouvy byly právně dobře ošetřeny.
Zatím není jasné, kdy bude parlament o plánu hlasovat. Kypr ale nemá času nazbyt. Kyperský ministr financí Charis Georgiadis řekl, že země by mohla skončit v platební neschopnosti, pokud dohoda nebude ratifikována ještě tento měsíc. První část pomoci má totiž Kypr obdržet na začátku května.
Součástí projektu je tříletý záchranný úvěr v objemu deseti miliard eur (téměř 260 miliard korun), který má Kypr dostat od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Také v několika zemích platících eurem, včetně Německa, o pomoci hlasují parlamenty.
Záchranný úvěr má zemi s přebujelým bankovním systémem zachránit před bankrotem. Kypr si ale ještě vlastními silami musí obstarat dalších 13 miliard eur, ačkoli se původně počítalo jen s více než sedmi miliardami. Ozývají se proto v Evropské unii názory, že by eurozóna mohla Kypru trochu pomoci pokrýt vzniklý rozdíl. V rámci dohody bude muset Nikósie zabavit v kyperských bankách část vkladů nad 100.000 eur.
Půjde v tomto případě zřejmě o milionové částky. Kyperský prezident Nikos Anastasiadis už navrhl ztráty zahraničním, respektive ruským investorům alespoň trochu osladit, a to udělením kyperského občanství střadatelům, kteří přišli minimálně o tři miliony eur. Doposud Kypr podle některých názorů prodával občanství, umožňující svobodné cestování a obchodování v EU, za nejméně 15milionové investice.
Kyperský parlament v polovině března shodil se stolu původní plán, který předpokládal zdanění všech vkladů, tedy i v Evropské unii povinně garantovaných částek do 100.000 eur.