Pokles španělské ekonomiky pokračoval v úvodu roku sedmým čtvrtletím v řadě a neustává ani pokles průměrným cen domů. Znalci španělských realit varují před prudkým pádem trhu s dopadem na celou ekonomiku s tím, jak španělské banky postupně odřezávají od financování padlé developery, kteří jsou podnikatelsky buď zcela mrtví, nebo vydělají stěží na splátku úroků z poskytnutých úvěrů. Z trhu má dle odhadů zmizet přes polovinu z celkových 67 tisíc realitních firem.
Na půl procenta po poklesu o 0,8 % ve 4Q12 odhaduje španělská centrální banka sedmý ztrátový kvartál pro výkon španělské ekonomiky v řadě. Pokles na konci roku byl nejhlubší od roku 2009. Tok úvěrů domácnostem i firmám zůstává přidušen, což podle centrální banky dopadá na domácí poptávku. „Vysoké zadlužení, nízká schopnost domácností spořit s ohledem na klesající disponibilní příjmy a nejistota v podobě vysoké nezaměstnanosti nedovolují poptávce oživit,“ uvedla centrální banka. Spotřebitelské výdaje v 1Q mezikvartálně klesly o 0,8 %.
Úvěrová aktivita neoživuje s ohledem na recesní stav ekonomiky i potřebu razantně čistit bankovní sektor od špatných aktiv. „Králem“ v tomto směru stále jsou úvěry pro realitní firmy, z nichž desetitisíce jsou po krachu realitní bubliny v zemi ve stavu mrtvých firem, negenerujících žádnou aktivitu a tržby, nebo jen stěží vydělávajících na alespoň průběžné splátky úroků z nabraných úvěrů.
Data španělské centrální banky ukazují, že průměrné ceny realit v prvním čtvrtletí roku dále klesaly a to o 0,8 % mezikvartálně a 7,7 % meziročně. Tempo propadu se po zrychlení v roce 2012 vrátilo zhruba do období přelomu let 2011 a 2012. Znalci z odvětví i španělského finančního sektoru varují, že banky se pod tlakem čištění svých bilancí začínají vypořádávat se ztrátovým úvěrováním realit a na stoje jsou čísla, která povedou k dalšímu růstu nezaměstnanosti, propadu poptávky, poklesu ekonomiky.
Podle realitní konzultační firmy Acuna & Asociados patří přes polovinu z celkem zhruba 67 tisíc španělských developerů do kategorie zoombie, se závazky přesahujícími aktiva a splátkami pouze úroků z úvěrů. Realitní zprostředkovatel Renta Conrporacion se uchýlil pod ochranu špatné banky Sareb se zadlužením 160 milionů eur na konci roku 2012. Ochranu před věřiteli si vyžádala realitní firma Reyal Urbis s dluhem přesahujícím 3,6 miliardy eur.
„Propad zaměstnanosti v realitním sektoru zrychlí, dosud byl mírnější, než se očekávalo a podmínkám odpovídá,“ uvedl Raj Badiani z IHS Global. Podle něj kvůli realitám španělská míra nezaměstnanosti letos přesáhne 27 procent a do roku 2015 budou muset průměrné ceny nemovitostí v zemi ze svého maxima padnout na 50 %. Zatím propad dosáhl řádově 30 procent. Také březnovou prognźou centrální banky je další růst nezaměstannosti na letošních průměrných 27,1 %.
„Španělské banky v uplynulých pěti letech udržovaly při životě tisíce developerů, kteří nepostavili vůbec nic. Teď je vláda s centrální bankou na tyto záležitosti přinutila vytvořit rezervy a rázem ztratily motivaci v tom pokračovat,“ shrnuje Mikel Echvarren z madridské konzultační společnosti Irea. „regulací byly zasaženy samy banky a ty nemají dál zájem podporovat firmy, které jasně nedisponují likviditou a perspektivou budoucích zisků,“ dodal. Podle Irea přiznané ztráty z těchto špatných úvěrů vedly z rezervám 84 miliard eur na přiznanou špatnou část z celkem 280 miliard eur těchto úvěrů.
Schodek španělského rozpočtu se v roce 2012 prohloubil na 10,6 % HDP z 9,4 % v roce 2011. Bez pomoci bankám by dosahoval dle Eurostatu 7,1 % HDP. Oficiální statistické údaje o vývoji ekonomiky v prvním čtvrtletí roku budou po aktuálním odhadu centrální banky k dispozici 30. dubna. Loni španělská ekonomika klesla za celý rok o 1,4 procenta a utrpěla druhý nejhlubší pokles od roku 1970, kdy se začal HDP měřit podle současné metodiky.
Španělsko dnes i s přispěním uklidnění po italské volbě prezidenta využilo příznivějšího sentimentu na dluhopisových trzích a získalo 3,01 miliardy eur emisí 3měsíčních poukázek, na kterých výnos dosáhl 0,12 % proti 0,285 % v aukci 19. března a byl nejnižší od roku 2009, a dále 9měsíčních poukázek při poklesu průměrného výnosu na 0,787 % z 1,007 %. Krytí nabídky poptávkou se u kratší splatnosti zvýšilo na 3,76 z 3,3násobku, u delší kleslo na 2,37 z 2,45násobku. Výnos na španělském 10letém dluhu klesl o 8 bps na 4,41 % při spreadu pod úrovní 300 bps vůči stejné splatnosti německých bundů. Výnos na italském 10letém dluhu dnes klesl poprvé od listopadu 2010 pod 4 procenta.
(Zdroj: Bank of Spain, Bloomberg, AP, Eurostat, Irea, IHS Global)