Aktualizováno V současné situaci technicky nulových sazeb je pro měnovou politiku kurzová intervence mnohem rychlejším a účinnějším nástrojem, než bývaly ty standardní, řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal. Kurzová intervence se v domácích cenách podle slov Lízala odrazí zhruba se zpožděním půl roku, zatímco při změně sazeb je horizont měnové politiky rok až rok a půl.
Případné intervence ČNB proti koruně by se promítly do domácí ekonomiky rychleji než změna úrokových sazeb, a není tak potřeba spěchat, uvedl člen bankovní rady ČNB. "Pro mě je to určitý signál, že nemusíme zasahovat tak brzo jako v jiných případech standardní změny měnových podmínek."
Lízal také řekl, že účinek intervencí bude rychlejší a větší než při tržních změnách kurzu v minulosti. To proto, že v případě intervencí při sazbách na technické nule nedojde ke kompenzování náhlých výkyvů kurzu protisměrným pohybem úrokové míry, což se děje za běžné situace. Lízal dodal, že možností negativních sazeb se bankovní rada nyní nezabývá, jelikož se shodla na nástroji kurzových intervencí. Podotkl, že v ČR jsou na úrokové sazby navázány sankční úroky vyplývající ze zákona, což by v případě záporných sazeb přineslo komplikace. "Navíc u negativních sazeb nemáme příliš mnoho zkušeností, na kolik skutečně fungují, nebo nevíme, jsou-li tyto informace velmi specifické pro některé ekonomiky."
Lízal připomněl vedlejší pozitivní efekt devizových intervencí, a to že slabší koruna podpoří exportéry tím, že zdraží dovážené zboží, a tak přesměruje poptávku směrem k domácímu zboží. Možnost monetizace dluhu, například přímého nákupu státních dluhopisů, který provádí americký Fed, Lízal v současnosti nepřipouští s tím, že se v historii několikrát vyzkoušla, výsledky nebyly přesvědčivé a vedla k nadměrné inflaci. To vedlo k ponaučení, že "centrální banka má být nezávislá a má pečovat o cenovou stabilitu".
Ohledně vývoje v eurozóně je Lubomír Lízal podle svých slov pesimističtější než trh. "Změna konkurenceschopnosti, to je otázka minimálně pěti let, ne jednoho roku. A pořád na tom Evropa vlastně nepracuje, s výjimkou Německa, kde si domácí úkol udělali ještě před krizí," řekl.
ČNB snížila hlavní dvoutýdenní repo sazbu loni v listopadu na historické dno 0,05 procenta a členové bankovní rady od té doby opakovaně uváděli, že pravděpodobným příštím nástrojem uvolnění měnové politiky, bude-li třeba, budou intervence proti domácí měně. Připravenost použít devizové intervence vyplynula také z posledního, květnového jednání bankovní rady. Zároveň s přílibem držet úrokové sazby na současné úrovni po delší dobu, tedy dokud výrazněji nenarostou inflační tlaky.
(Zdroj: HN, Reuters)