Teorie chaosu slaví letos 50. výročí a shodou okolností je možná vhodná doba na to, aby se jí investoři větší měrou věnovali. Tuto teorii rozpracoval v roce 1963 meteorolog Edward Lorenz. Domníval se, že nevýznamné změny počasí v jedné oblasti mohou způsobit velké problémy jinde. Sám ale poutavý název své teorie nevymyslel. Ten se objevil až v 70. letech, kdy se touto teorií začali zabývat matematici a fyzikové. Velmi módní se pak teorie chaosu stala v 90. letech. „Chaotiky“ bylo možno nalézt všude, jeden z nich se dokonce objevil ve filmu Stevena Spielberga Jurský park.
Teorie chaosu ve svém principu hovoří o tom, že i nevýznamné faktory, které často unikají naší pozornosti, mohou mít neproporcionálně velký dopad na budoucí události. Pokud tomu tak je, měla by detailnější znalost současných podmínek tvořit základ pro lepší odhad budoucího vývoje. Aktuálním příkladem toho, jak spolu věci souvisejí, je projev Bena Bernankeho. Trhy se zoufale snaží najít v jeho slovech indikace dalších kroků Fedu a jeden projev ve Washingtonu tak hýbe s cenami aktiv od Kalifornie po Čínu.
Současný vývoj na trzích má ale s teorií chaosu možná ještě užší souvislost. Nicholas Colas z ConvergEx Group se domnívá, že současná rally jde přímo proti varováním, která lze na základě této teorie pozorovat. Obává se toho, že cenová volatilita indexu S&P 500 za posledních 10 až 20 dní klesla, a to v době, kdy trh dosáhl nových maxim. Podle Colase se zdá, že všichni na trhu chtějí věřit tomu, že se svět chová podle jednoduchých pravidel. Tedy například podle pravidla „stačí kupovat akcie v zemi, kde centrální banka uvolňuje svou politiku nejvíce“. Jde ale o velmi hrubý pohled, a to znamená, že na něm založené predikce se mohou hrubě mýlit. Nyní dochází k tomu, že největší poptávku po akciích najdeme v zemích s nejsilnější stimulací. Rally se tak stává příliš silnou na to, aby ji ostatní investoři mohli ignorovat. Jde ale o vývoj, před jakým teorie chaosu varuje.
(Zdroj: WSJ, MoneyBeat)