Inflace dále ztrácí na síle. V květnu se snížila na 1,3 procenta, nižší byla naposledy před třemi roky. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,2 procenta, když převážil vliv nižších cen zemního plynu, levnějšího benzínu a klesajících cen za telefonní služby nad dopadem rostoucích cen potravin. Jádrová inflace zůstává záporná, příští měsíc to bude již čtyři roky, kdy se podle tohoto měřítka ponořila česká ekonomika do deflace.
Zásadní vliv na index spotřebitelských cen mělo snížení ceny zemního plynu pro domácnosti o 6,2 procenta. Jde o reakci českých distributorů na vývoj cen nerostných paliv na trzích v posledních měsících. Ve srovnání s loňským rokem byla ceny ropy Brent v květnu o 5,8 procenta nižší, cena ruského plynu dodávaného do Německa klesla dokonce o 9,2 procenta.
Graf: Vývoj tuzemských spotřebitelských cen

Levnější ropa stojí také za levnějšími pohonnými hmotami. Nafta i benzín s oktanovým číslem 95 zlevnily v květnu zhruba o 70 haléřů.
Protiinflačně působí také snížení cen služeb telefonních operátorů. Nabídka neomezených tarifů pro mobilní telefony a další změny v jejich cenících vedly k celkovému poklesu cen za telefonní služby o 3,6 procenta.
Jediným zdrojem inflace zůstávají ceny potravin. V květnu se zvýšily o 0,7 procenta meziměsíčně, resp. 4,9 procenta meziročně. Vývoj cen potravin ovšem více ovlivňuje počasí než ekonomické faktory.
Pohled napříč inflačními statistikami nabízí jednoznačný obraz: výrazná dezinflace na úrovni indexu spotřebitelských cen a měnověpolitické inflace, dlouhodobá deflace v jádrovém cenovém indexu. Za této situace je obrat měnové politiky stále v nedohlednu.