Největší vzestup globální konkurenceschopnosti zaznamená v letech 2012 až 2025 brazilské Sao Paulo, jihokorejský Inčchon a indická Bombaj. První zůstane New York. Praha si pohorší o sedm příček na 54. místo. Vyplývá to ze studie agentury Economist Intelligence Unit pro Citibank, která vychází ze schopnosti měst přilákat kapitál, podnikání, talenty a cestovní ruch.
"Města na celém světě se nadále vyvíjejí jako centra inovací a jsou motory hospodářského růstu," uvedl generální ředitel Michael Corbat. Podle této zprávy budou v první desítce nejkonkurenceschopnějších světových měst v roce 2025 New York, Londýn, Singapur, Hongkong, Tokio, Sydney, Paříž, Stockholm, Chicago a desáté Toronto.
"Očekává se, že významná města v Indii, Brazílii a na dalších rozvíjejících se trzích budou svou pozici v konkurenceschopnosti zlepšovat, a dotáhnou se tak na mnoho měst vyspělého světa," uvedl ředitel EIU pro celosvětové prognózy Leo Abruzzese. Konkurenceschopnost měst v rozvíjejících se ekonomikách se podle něj zvýší díky silnému hospodářskému růstu, zkvalitňování fyzické infrastruktury a rostoucí kvalifikaci pracovních sil. I tak si ale svou konkurenční výhodu dokážou udržet města severoamerická a západoevropská.
Největší vzestup v žebříčku zaznamenává brazilské obchodní a finanční centrum Sao Paulo (celkově na 36. místě). Nadcházející raketový nárůst konkurenceschopnosti tohoto města lze přičítat jeho mladé a rychle se rozšiřující pracovní síle, spolehlivé telekomunikační infrastruktuře, stabilním demokratickým institucím a finanční vyspělosti.
New York i nadále kraluje jako nejkonkurenceschopnější světové město. Podle prognózy si své postavení udrží i v roce 2025. Vede žebříček v oblasti finanční vyspělosti a patří rovněž k nejvíce konkurenceschopným z hlediska charakteru institucí a ekonomické síly.
Severoamerická a západoevropská města si konkurenční náskok udrží. I nadále budou přitahovat kapitál a podnikání, turisty a talent, a to i navzdory obavám ze stárnutí populace, infrastruktury a přetrvávajícím dopadům finanční krize. Krize eurozóny nicméně zasáhne města v jižní a východní Evropě. Například Madrid (společné 46. místo), Řím (68.) i Bukurešť (80.) v pořadí pro období let 2012 až 2025 shodně klesají.
Tempo zvyšování čínské konkurenceschopnosti polevuje. Mezi 25 městy, která se zlepšila nejvíce, není ani jedno čínské. To je odrazem pokroku, jehož mnohá čínská města dosáhla během prvního desetiletí tohoto století. V roce 2025 vystřídá Čína díky rychlému tempu urbanizace a růstu produktivity na pozici největší světové ekonomiky Spojené státy.
Významnou roli hraje kvalita infrastruktury. Celkem devět z deseti z hlediska konkurenceschopnosti nejrychleji rostoucích měst jsou přístavy nebo města se snadným přístupem k moři. Například přístav a zároveň hlavní město Ománu Maskat (64. pozice) si polepšilo o 14 příček a Petrohrad (92. pozice) o 15 míst.
Studie se zaměřuje na osm různých kategorií konkurenceschopnosti a 32 konkrétních ukazatelů. K těmto kategoriím patří ekonomická síla, fyzický kapitál, finanční zralost, charakter institucí, lidský kapitál, globální přitažlivost, společenský a kulturní charakter či environmentální a přírodní rizika. Pořadí města v konečném žebříčku je výsledkem váženého skóre v jednotlivých kategoriích.