Predikovat vývoj na akciových trzích je nelehké... a najít důvody k optimismu rovněž. Vyhodnocení BIG EXPERT

Americká výsledková sezóna dopadla dobře, ale někteří varovali před dalším vývojem. Christian Blaabjerg ze Saxo Bank napsal: „Jsou tu ale také varovné signály, které by u investorů měly vést ke zvýšeným obavám. Akciový trh během posledních 10 měsíců revidoval výsledky směrem nahoru. … Trh předpokládá, že v　následujících čtvrtletích můžeme u tržeb očekávat spíše pokles. Ziskové marže jsou nyní v　rámci cyklu hospodářských výsledků nad svým dlouhodobým průměrem. … Z　výše zmíněného by tedy logicky mělo vyplývat, že bychom do budoucna měli očekávat slabší výsledky, což by mělo akciové trhy táhnout dolů – pokud ne nutně v　krátkodobém výhledu, tak přinejmenším se vstupem do výsledkové sezóny za 3. čtvrtletí. A taková je přesně naše předpověď.“

A na začátku srpna nad neveselými americkými makročísly a ještě rostoucí Evropou přichází zamyšlení, jaký je fundament tohoto růstu a zda bude mít dlouhé trvání, co přinese podzimní zvýšená aktivita na trzích – Jaroslav Brychta z X-Trade Brokers to komentoval takto: „Uvědomíme-li si ale, že za růstem v Evropě stojí spíše masivní monetární a fiskální expanze, silná americká poptávka z　první poloviny roku a znehodnocení eura během stejné doby o více než 20 %, ani zde příliš prostoru k　optimismu do budoucna k　nalezení není. Finanční trhy tedy zdá se vypráví poněkud jiný příběh, než reálná ekonomika. A je pouze otázkou času, než se budou nuceny přizpůsobit nepříjemné realitě.“ Zdůraznil to i Ondřej Moravanský ze společnosti CYRRUS: „Při pohledu na historii trhů vidíme, že první vlna krize v　roce 2007 a ty nejrychlejší propady v　roce 2008 přišly vždy v　podzimních měsících. Loni v　tomto období trhy vytrvale rostly, nicméně konkrétně nadcházející měsíc září je historicky jedním z　nejhorších kalendářních měsíců pro akciové trhy. I když se historie ne vždy opakuje, myslím, že i letos je pohyb dolů z　kraje podzimu docela pravděpodobný. A i když je většina kostlivců (např. evropské dluhy, vysoká americká nezaměstnanost,...) aktuálně schovaná ve skříni a až tak negativní nálada na trzích zrovna nevládne, pořád zde tyto hrozby přítomné jsou a ještě nějakou chvíli budou.“

Jednotlivé země ekonomickou situaci řeší různými způsoby, jak ve svém komentáři připomenul Karel Kabelka z GRANT CAPITAL, a to přináší na finanční trhy nejistotu: „Připomeňme schválené úspory v　Německu ve výši 80 miliard euro, nejtvrdší škrty od druhé světové války ve Velké Británii a nesmíme zapomenout na odhodlaného francouzského vůdce Nicolase Sarkozyho. Nabízí se ale otázka, jak tyto zcela odlišné přístupy ohodnotí finanční trhy. Ale hlavně jak budou tyto dva systémy fungovat současně vedle sebe. Je zcela zřejmé, že se objeví řada faktorů, které budou generovat nové příležitosti, ale také nové bubliny.
V　situaci, kdy Amerika bude zásobovat svou ekonomiku novými penězi, zatímco v　Evropě se bude tvrdě šetřit, je otázkou, který kontinent bude z　této situace více profitovat. Evropský spotřebitel bude drtivě zasažen reformami a bude otáčet každou korunu, resp. euro. Tomu americkému zase pomalu dochází trpělivost s　planými sliby americké administrativy a utrácet se i přes napumpované miliardy neodhodlá.“

„Máme zde riziko amerického trhu s bydlením a amerického spotřebitele, v　Evropě problémy jižního křídla eurozóny se zadlužením a v　Číně tolik omílanou realitní bublinu. Investoři si jsou všech těchto nebezpečenství dobře vědomi a odtud také pramení jejich nejistota a opatrnost. Zároveň je zde však velká obava, že další rána přijde z　neočekávaného směru, a proto se na ni už z　definice nelze dopředu připravit,“ dodal Patrik Hudec ze společnosti Generali PPF Asset Management, správce fondů ČP INVEST investiční společnosti.

Září nakonec své pověsti špatného měsíce nedostálo, akciové trhy rostly přes ne příliš příznivé zprávy z Ameriky i Evropy. A znovu se objevují otázky o základu a udržitelnosti takového růstu. „To se projevuje především nízkou likviditou trhů a vyšší volatilitou. Investoři stále drží významnou část prostředků v　hotovosti a vyhledávají alternativní možnosti investic. Dluhopisy jim v　současné době moc příležitostí neskýtají, proto se stále více zaměřují na drahé kovy. Na konci září mimo jiné i z　tohoto důvodu zlato pokořilo hranici 1300 amerických dolarů za trojskou unci, což byla historicky nejvyšší hodnota. Také stříbro se koncem září přiblížilo svým historickým maximům,“ uvedli ve svém komentáři Milan Nedbálek a Zuzana Virglerová ze společnosti FINANCE Zlín.