Koncem minulého roku jsme vás informovali o zásadním rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, kterým byla vyřešena otázka přezkumu certifikátu autorizovaného inspektora formou žádosti podle správního řádu. Jaké změny přinesla do této oblasti tzv. velká novela stavebního zákona, účinná od 1. ledna 2013? Především setřela rozdíl mezi tím, když chtěl člověk služby autorizovaného inspektora využít, nebo když se rozhodl postupovat standardním řízením.
Novelou stavebního zákona došlo k dalšímu zpřísnění úpravy tzv. zkráceného stavebního řízení, které dříve stavebníkům umožňovalo výrazně zkrátit čekání na vydání stavebního povolení, pokud stavebník provedl stavbu na základě certifikátu autorizovaného inspektora. Autorizovaný inspektor původně nejdříve posoudil projektovou dokumentaci a posléze oznámil stavbu stavebnímu úřadu. K tomuto oznámení stavebník projektovou dokumentaci připojil, stejně jako již zmíněný certifikát autorizovaného inspektora. Tím celá procedura v případě vypořádání námitek osob, které by byly účastníky stavebního řízení, a dotčených orgánů proti zamýšlené stavbě končila.
Přezkum vydaného certifikátu byl dále výrazně omezen. Často tak zůstaly opomenuty námitky osob, které autorizovaný inspektor při posuzování projektové dokumentace či pořizování souhlasných stanovisek dotčených orgánů a vyjádření potenciálních účastníků stavebního řízení (třeba i záměrně) nepřizval. Soudy a úřady se navíc nemohly shodnout na tom, jakým opravným prostředkem bylo možné vydaný certifikát napadnout a jaký orgán (soud či úřad) by měl o tomto opravném prostředku rozhodovat. Rozuzlení přineslo až zmíněné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.
Zkrácené řízení skoro jako klasické
Novela stavebního zákona však zavedla zcela nový postup, který následuje po předložení certifikátu stavebnímu úřadu. Nově je stavební úřad povinen vyvěsit bez zbytečného odkladu na úřední desce nejméně na 30 dní oznámení stavebního záměru. Osobám, které by jinak byly účastníky stavebního řízení, musí stavební úřad umožnit nahlížet do podkladů připojených k oznámení stavebního záměru, a to včetně certifikátu autorizovaného inspektora. Ve lhůtě 30 dnů od vyvěšení oznámení stavebního záměru mohou tyto osoby podat proti oznámenému stavebnímu záměru opravný prostředek – námitky. Ve stejné lhůtě může proti oznámení stavebního záměru uplatnit své výhrady i stavební úřad nebo dotčený orgán.
Podání námitky nebo uplatnění výhrady má přitom odkladný účinek. To znamená, že podáním námitek či uplatněním výhrady nevznikne stavebníkovi právo provést stavbu. Naopak musí vyčkat rozhodnutí správního orgánu o námitkách či výhradách.
Podání námitek nebo uplatnění výhrady je povinen stavební úřad oznámit stavebníkovi a věc do 15 dnů předložit k rozhodnutí správnímu orgánu, který by byl příslušný k odvolání proti stavebnímu povolení. Tento správní orgán oznámení stavebního záměru přezkoumá z hlediska souladu s právními předpisy a ve věci rozhodne. Proti tomuto rozhodnutí se již nelze odvolat.
Stavebníkovi tedy vznikne právo provést stavbu pouze v případě, že nikdo nepodal proti stavebnímu záměru námitky či výhrady, nebo tehdy, pokud námitky byly jako nedůvodné zamítnuty.
Je zřejmé, že institut zkráceného stavebního řízení se všemi jeho kroky (povinné vyvěšení
oznámení stavebního záměru stavebním úřadem, přezkum námitek a výhrad) se navzdory svému názvu výrazně prodlužuje. Zkrácené stavební řízení tím ztrácí jednu ze svých předností – rychlost, čímž se přibližuje standardnímu stavebnímu řízení. Na druhou stranu však povinné zveřejnění stavebního záměru a možnost podání námitek přináší více jistoty osobám, které by mohly být postupem autorizovaného inspektora poškozeny.