Největší rizika byla v eurozóně pravděpodobně zažehnána, reálná ekonomika ale na pozitivní impuls stále čeká. Evropská komise i ECB snížily své růstové projekce pro rok 2013 i 2014, eurozóna se nadále potácí v recesi a nezaměstnanost vystoupala na 12,2 %. Podle některých ekonomů signalizoval zlepšení pokles rizikových prémií vládních dluhopisů periferie. Tato radost byla ale předčasná, protože tento pokles vyvolala zejména aktivita ECB. Nejistota zůstávala i poté vysoko, mimo jiné kvůli vývoji na Kypru a nejistotě obklopující volby v Itálii.
Nejistota má na ekonomický cyklus přímý dopad. Pokud se nachází vysoko, firmy nepodnikají velké investice, dlouhodobé plánování je pro ně složité. Následný útlum se projevuje negativně i na trhu práce, protože firmy nejsou ochotny najímat nové zaměstnance. Zhoršuje se i dostupnost úvěrů. Přesně takový vývoj vidíme v eurozóně a je proto namístě se ptát, kdy vysoká nejistota opadne. Měřit ji lze těžko, projevuje se ale například vysokou poptávkou po dluhopisových „bezpečných útočištích“. Když se zvýšilo riziko v některé zemi na periferii, vzrostly rizikové prémie v dalších z periferních zemí a investoři se stáhli do Německa, Finska a Rakouska. Kromě toho se obrátili i mimo eurozónu do zemí jako USA, Švýcarsko či Norsko. Výsledná negativní korelace mezi výnosy dluhopisů s ratingem AAA a dluhopisů zemí postiženými krizí představovala úplně nový jev. Po vzniku eura byly totiž všechny dluhopisy zemí eurozóny považovány za bezpečné.
Následující graf ukazuje šedě počet zemí, jejichž vládní dluhopisy vykazovaly negativní korelaci s německými vládními dluhopisy nazývanými Bundy. V květnu letošního roku došlo od počátku roku 2011 poprvé k tomu, že všechny vládní dluhopisy v eurozóně vykazovaly s Bundy pozitivní korelaci (i když její síla je stále menší než před krizí). V grafu je také vyznačen vývoj nejistoty (European Policy Index). Nejistota hraje při vývoji na dluhopisových trzích evidentně významnou roli.
Míra nejistoty nyní leží na nejnižší úrovni za poslední dva roky. Zároveň je ale patrné, jak problémy při řešení krize na Kypru přispěly k celkovému zhoršení situace v té době a oddálily stabilizaci ekonomické situace v Evropě.
(Zdroj: Deutsche Bank)