Aktualizováno Růst spotřebitelských cen v eurozóně podle předběžných dat v červnu dál zrychlil na 1,6 procenta z 1,4 procenta v květnu. Tento výsledek je v souladu s odhady. Inflace se tak už znatelněji odlepila od dubnového minima 1,2 procenta. Jádrová inflace zůstala na 1,2 procenta, stejně jako v květnu. V rámci ní se ceny služeb zvedly o 1,4 procenta a průmyslové zboží meziročně zdražilo o 0,7 procenta. Celkovou inflaci pak táhly výš potraviny, které jsou meziročně o 3,2 procenta dražší, a energie, jež zdražila o 1,6 procenta.
Jádrová inflace začala stoupat v květnu a zatím jen pomalu, výraznější odraz vzhůru sledujeme u celkové inflace. I přesto jsou předběžná červnová čísla signálem, že se trend poklesu inflace začal měnit. Kromě některých nadějných informací z reálné ekonomiky - například dnešní měkké indikátory z průmyslu - znamená vývoj inflace, že centrální banka není z této strany pod tlakem dál uvolňovat měnovou politiku. Vzhledem k rizikům pro růst bude dál pracovat na přípravě nových nástrojů, ale v červenci by měla zůstat u vyčkávání.
Míra nezaměstnanosti v eurozóně v květnu dosahovala 12,1 procenta, tedy méně, než očekávaných 12,3 procenta. Navíc údaj za předchozí měsíc byl revidován dolů na 12,0 z 12,2 procenta. Přestože jsou data o něco lepší než odhady, na postupném nárůstu nezaměstnanosti v eurozóně se toho moc nemění. Nízko zůstává nezaměstnanost v Rakousku a Německu, kde dokonce klesá na 4,7, respektive 5,3 procenta. Naopak další zhoršení registruje Španělsko, na 26,9 procenta. U rekordmana Řecka Eurostat květnová data zatím neuvádí. V EU byla v květnu míra nezaměstnanosti 10,9 procenta, tedy nižší než v eurozóně. Nový člen - Chorvatsko - průměry bude zhoršovat, když se s 16,5 procenty řadí k zemím s vysokou nezaměstnaností.