Ruský plynárenský gigant opět straší Evropu možnými potížemi s tranzitem plynu přes Ukrajinu. Ve velkých podzemních zásobnících na západě země prý není dost plynu na spolehlivé zásobování kontinentu v zimních měsících. Ukrajinský státní podnik Naftohaz surovinu na své náklady objednat nehodlá, přičemž odpovědnost za vzniklé nebezpečí přičítá Gazpromu. Řešení by mohlo představovat naplnění zásobníků na účet německé energetiky .
Šéf Gazpromu Alexej Miller v pátek oznámil, že společnost registruje „velmi vážné riziko pro přepravu ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu v nadcházející zimě,“ pokud Ukrajinci nepřistoupí na „nutné kroky směřující k urychlení pumpování plynu do ukrajinských podzemních zásobníků.“ Podle něj je k bezproblémovému zásobování třeba během léta na západě Ukrajiny nashromáždit 19 mld. m3 plynu. Momentálně se prý v zásobnících nachází jen 7,5 mld. m3 plynu.
V zimě se značná část ruského plynu, který proudí do ukrajinského potrubního systému, spotřebovává na východě země ve velkých chemičkách, ocelárnách a sídlištích. Aby nedošlo ke snížení objemu dodávek do Evropy, plyn určený na export je čerpán ze zásobníků na západě Ukrajiny, sdělil zdroj z Gazpromu deníku Kommersant. Schraňování nezbytného množství suroviny v zásobnících je prý smluvně zakotveno v dohodě mezi Gazpromem a Naftohazem.
Ukrajinský ministr energetiky Eduard Stavickij minulý týden oznámil, že do zásobníků se letos plánuje načerpat 14-16 mld. m3 plynu, oproti 21 mld. m3 z loňského roku. Zdroje z ministerstva uvádí, že 5-6 mld. kubíků si Naftohaz zpravidla objednával jako pojistku pro zabezpečení evropských spotřebitelů, avšak teď se rozhodl toto opatření zrušit. „Gazprom si dodatečný plyn může objednat na svůj účet,“ tvrdí úředník ministerstva. Šéf Gazpromu k tomu ale uvedl, že společnost s touto praktikou má „hluboce negativní“ zkušenosti a rozhodla se jí za každou cenu vyhnout.
Naftohaz na další nákupy nemá prostředky. Podle dohody s Gazpromem má letos odebrat 41,6 mld. m3 plynu, avšak za prvních pět měsíců import z Ruska dosáhl pouhých 3,7 mld. m3. Část plynu dováží soukromá společnost miliardáře Dmitro Firtaše, část spotřeby je uspokojována z vlastní těžby a část z importu ze západu, což je samo o sobě kontroverzní téma (Gazprom tvrdí, že se nejedná o fyzické dodávky, ale nelegální swapové operace). Podle Millera už Naftohazu zaplatil za evropský tranzit do 1. ledna 2015 a další peníze mu zatím nedá. Poslední platba, která by mohla být použita na nákup plynu do zásobníků, činila 1 mld. USD, což při současných cenách stačí na 2,3 mld. m3 plynu.
I kdyby Naftohaz do zásobníků dopravil 14-16 mld. m3 plynu, stačilo by to podle analytiků jen na velmi mírnou zimu, přičemž relativně nízké teploty se v Evropě místy stále drží. Podle Millera zatím dodávky pokračují „v zimním režimu“. Evropská komise dokonce ruskému gigantu před dvěma týdny dovolila nad rámec třetího energetického balíčku využívat na 100 % plynovod OPAL, pokračování podmořského potrubí Nord Stream z Ruska. V OPALu má podle unijních pravidel 50 % kapacity přenechat konkurenci.
Podle lidí blízkých Naftohazu Ukrajinci jednají o možnosti doplnit zásobníky s německou skupinou , která zprostředkovává reverzní dodávky z Maďarska a Slovenska. K tomu by ale Němci museli plyn od Gazpromu koupit na ukrajinsko-ruské hranici či u vstupu do zásobníků, s čímž Rusové nesouhlasí.
Vztahy mezi a Gazpromem navíc kvůli rozepřím ohledně cen nejsou nejlepší. Ve sporu ohledně dlouhodobých smluv mezi oběma podniky podle arbitrážní soud minulý týden rozhodl o změně výpočtu cen, které mají lépe odrážet podmínky na trhu, a také o zaplacení náhrady za příliš vysoké platby od roku 2010.
Na počátku měsíce agentury informovaly o tom, že jednání mezi německou energetickou firmou a ruským plynárenským gigantem o mimosoudním urovnání zkrachovala. Záležitost se proto podle tehdejšího vyjádření Gazpromu přesunula k arbitrážnímu soudu ve Vídni.
Smlouvy na plyn jsou pro evropské energetické firmy velký problém. Většina společností uzavřela s dodavateli jako a Statoil dlouhodobé dohody v době, kdy ceny byly vysoké. Nyní však musí prodávat plyn konečným zákazníkům za nižší tarify. Proto se snaží vyjednat snížení svých nákupních cen.
již loni v prosinci uvedl, že dává přednost mimosoudnímu urovnání s a firmy doufaly, že se jim podaří uzavřít dohodu v první polovině letošního roku. se dohodl na snížení ceny s většinou svých velkých klientů, kromě .
(Zdroje: Kommersant, ČTK, Moscow Times)