Řecký záchranný program začal před třemi roky, země se ale stále potácí v problémech. V nadcházejících měsících se dozvíme odpovědi na tři významné otázky. První z nich se týká toho, zda bude vláda schopna snížit velikost veřejného sektoru. EU, MMF a ECB požadují, aby počet zaměstnanců v tomto sektoru klesl do konce roku o 4000. K tomu má být 25000 zaměstnanců snížen plat o 25 % s tím, že k jejich propuštění dojde do konce roku 2014. Odpor těch, kterých by se tyto kroky dotýkaly, je samozřejmě veliký. Stále tak není jasné, zda se vládě podaří tyto cíle naplnit. Podle našeho názoru budou reformy trvat déle, než se nyní plánuje. Trojce se to líbit nebude, kohoutky s penězi kvůli tomu ale neuzavře.
Druhá otázka se týká toho, jak se zacelí díry v rozpočtu. Zpoždění v propouštění zaměstnanců veřejného sektoru vytvořilo již nyní díru ve výši 5 miliard eur. Odhady příjmů z privatizace se ukázaly být příliš optimistické a centrální banky již odmítají kupovat další řecké dluhopisy. MMF pohrozil, že další záchranný úvěr neposkytne, pokud se fiskální problémy do podzimu nevyřeší. Fond totiž může poskytnout úvěry jen zemím, které mají zajištěny finance pro následujících 12 měsíců. Podle našeho názoru tak po volbách v Německu sáhnou ministři financí zemí eurozóny opět hlouběji do svých kapes.
Poslední otázka se týká toho, zda není dluh Řecka stále příliš vysoko. O jeho udržitelnosti se dá hovořit jen ve spojitosti s optimistickým růstovým výhledem. Očekávaný vývoj zadlužení v poměru k HDP a růstu HDP (sloupce) shrnuje graf:
Do popředí zájmu by se na podzim mohlo vrátit i Portugalsko. Vládní krize zmařila naděje na jeho návrat na trhy, výnosy desetiletých vládních dluhopisů se v jednu chvíli vyšplhaly na 8 % a současných 7 % je stále 180 bazických bodů nad úrovněmi výnosů z května. Vláda si za takových podmínek nebude chtít půjčovat na trhu a před koncem roku tak bude možná třeba dalšího záchranného programu.
Vládní krize v Portugalsku ukázala, že krize se může vrátit kdykoliv. I tak je ale pravděpodobné, že výnosy vládních dluhopisů zemí na periferii budou klesat. U některých z nich se totiž množí známky toho, že ekonomický pokles by se měl ve druhé polovině roku blížit svému konci. Zmenšují se tak obavy z toho, že se roztočí negativní spirála klesajícího růstu, zhoršujících se deficitů, intenzivnějšího fiskálního utahování a následně ještě většího propadu růstu. Riziko nákazy vyvolané problémy v jedné zemi bylo významně sníženo ochotou ECB k nákupům vládních dluhopisů zemí na periferii. Je to patrné i na tom, že výnosy italských a španělských dluhopisů na vývoj v Portugalsku téměř nereagovaly. Zároveň je jasné, že ECB bude muset při stanovení své politiky brát v úvahu vývoj na periferii a bude tak zřejmě držet sazby nízko po dlouhou dobu. To zvyšuje riziko nových bublin v zemích jádra. Ve středně dlouhém období to platí zejména o Německu.
(Zdroj: Commerzbank)